
Je již třetí v pořadí na tomto místě, původně stávala přímo u řeky - regulace Vltavy způsobila, že dnes stojí v městské zástavbě. Odtud se voda rozváděla dřevěným potrubím až do domů Nového Města. Ač zakončena vyhlídkovou plošinou s dvanácti okny, je veřejnosti nepřístupná. To je dáno především velmi špatným technickým stavem této památky. V roce 2012 převzalo věž do správy Muzeum hlavního města Prahy, které roku 2015 připravuje opravu věže. Po dokončení rekonstrukce by ve věži na podzim 2016 nebo na jaře 2017 měla být otevřena hasičská expozice.
Roku 1602 konstatovala městská rada její celkovou zchátralost a usnesla se na stavbě kamenného objektu. Ten vznikl v letech 1602–06 na dubových pilotách jako representativní osmipatrová stavba s vyhlídkovým posledním podlažím (lusthausem). Zřejmě nedostatečné založení a chod velké vody způsobil 6. února 1655 sesutí dvou stěn věže, což způsobilo kritický nedostatek vody na dolním Novém Městě, který bylo nutno řešit napojením zdejší vodovodní sítě na Šítkovskou vodárnu. Nová věž s využitím částí původního objektu a pravděpodobně se stejným vzhledem byla postavena do roku 1658. Svému účelu sloužila více než 200 let. Od roku 1877 ji nahradila nová čerpací stanice a vodojem na Karlově. Od té doby je věž prázdná, v posledních desetiletích zchátrala..