
Lokalita Řepy je zmiňována již r. 993 v zakládací listině kláštera benediktinů v Břevnově, osada tu vznikla patrně až na přelomu 11. a 12. století kolem dřevěného kostelíka. Zemědělská ves Řepy byla r. 1968 připojena k Praze a dnes tvoří městskou část Praha 17.
Klášter Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského s kostelem sv. Rodiny se nachází poblíž zastávky městského autobusu Škola Řepy. Autobus umožňuje spojení se stanicí metra A Petřiny a s konečnými zastávkami tramvají Bílá Hora a Sídliště Řepy.
Karla Boromejského na místě někdejšího Taicmanova dvora v Řepích. Sestry boromejky přišly do Prahy r. 1837, kdy založily svůj mateřinec se sídlem představené a nemocnicí na Malé Straně pod Petřínem. V r. 1858 zakoupily zmíněný pozemek v Řepích. Na něm postupně vyrostl klášter s kostelem sv. Rodiny, který byl vysvěcen r. 1861. V objektu byl původně sirotčinec, který však byl již po čtyřech letech po epidemii oční choroby zrušen a od r. 1865 tu byla umístěna ženská věznice. Známou skutečností je, že pro klášter až do své smrti r. 1879 pracoval jako zahradník známý zločinec Václav Babinský, jehož hrob je v Řepích stále udržován. V letech 1933-1934 kostel vymaloval Antonín Vrbík, benediktin z kláštera v Emauzích, a to v beuronském stylu, což je syntéza starokřesťanského umění s byzantským a gotiky s egyptskými prvky. Když byla r. 1950 Kongregace sester boromejek zlikvidována, byl interiér kostela zničen a rozkraden, malby a kostelní věž odstraněny a z kostela se stala garáž pro nákladní auta a traktory. Od r. 1958 byl objekt sídlem Výzkumného ústavu zemědělské techniky. Po r. 1990 byl areál vrácen boromejkám a nákladně opraven. Kostel od té doby slouží nejen komunitě sester boromejek, ale i farnosti u sv. Martina. V r. 1996 byl v klášteře zřízen Domov sv. Karla Boromejského pro nemocné seniory a byla tu také obnovena lehká ženská věznice. Obecně známa je skutečnost, že sestry boromejky pečovaly též o bývalého prezidenta Václava Havla v době jeho nemoci..