
Moderní kostel postavený podle projektu architekta Jindřicha Synka je konstrukčně netradiční. Celá stavba je zavěšena na dřevěném sloupu uprostřed a na samém vrcholu je zakončena křížem ve výšce až 25 m. Na hlavním sloupu jsou zamontovány čtyři vazníky; dva jsou prosklené, dva plné. Mezi těmito vazníky jsou tři plochy ve formě hyperbolického paraboloidu. Strop tvoří zkřížené latě vytvářející síť.
Chrám tvoří trojboký jehlan, přičemž symetrií jeho vnitřní prostor je polovinou tohoto jehlanu. Půdorys je rovnoramenný trojúhelník. V rozích chrámu jsou dvě okna. Vitráž vlevo u křtitelnice představuje sv. Wolfganga (jako dar německého biskupství Regensburg, autor Josef Guggenberger). Vpravo je socha sv. Anežky České (autorka Jaroslava Fenzlová).
Křtitelnice má neobvyklý charakter, protože ji tvoří tři bloky kvádrů pískovce. To asociuje bibli, kdy Mojžíš vyvedl vodu ze skály pro záchranu izraelského národa před smrtí žízní, tak křestní voda zachraňuje pro věčný život.
Hned vedle oltáře je ambon ve tvaru samorostu, na kterém jsou symboly čtyř evangelistů. Socha Panny Marie – zvaná Immaculaty, stojící nalevo od ambonu, je dílem sochaře Radoše Cvrčka a je zpracována z dvakrát pálené hlíny. Na obou bočních stěnách kostela jsou na hrubé omítce umístěny kovové reliéfy Křížové cesty od Pavla Vance.
Vlastní pískovcový oltář má podobu nedopracovaného kvádru vyjadřující myšlenku, že Kristus je kámen nárožní, který stavitelé odhodili - neopracovali. Na druhé straně oltáře je svatostánek z lepeného skla, který krásně září ve slunečním svitu. Za svatostánkem je mříž se symboly Kristova utrpení (bičování, křižování, trnová koruna). Nad oltářem visí dřevěný kříž - dřevořezba od Jaroslava Hylase. Vpravo od oltáře je sklem oddělený prostor pro matky s dětmi.
Za pozornost stojí digitální varhany na kůru mají 120 rejstříků a 3 manuály. Ve spojovací chodbě jsou zpovědnice, učebna a sociální zařízení. Bývalá kaple je změněna ve farní sál pro různé shromažďovací účely. Moderně pojatý interiér působí dojmem širokého otevřeného prostoru a k příjemnému teplému pocitu přispívá konstrukční materiál - dřevo.
října 1929 mají Strašnice vlastní římskokatolickou farnost (do té doby patřily do olšanské farnosti sv. Rocha). Budova fary, která pak po desetiletí sloužila i jako provizorní kaple, byla budována od poloviny března do 31. srpna 1930. Původně plánový nový kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, jehož stavba byla nejprve z finančních, pak z politických důvodů odkládána, byl nakonec v netradiční podobě postaven v období mezi 11. listopadem 1992 a 17. červnem 1994..