Kněževes - zvonice
© Simona Kidlesová, 10/2013
Obec Kněževes leží v těsné blízkosti Prahy a areálu Letiště Václava Havla v sousedství dálnice D7, z níž je u ní vybudován exit. Je doložena od r. 1088, ale svým názvem a tradicí se hlásí jako k zakladateli ke knížeti a světci Václavovi, žijícímu v 10. století. Dnes má asi 600 obyvatel, ale již dávno ztratila původní zemědělský ráz. Přispělo k tomu zvětšení areálu letiště a vybudování průmyslové zóny. Letištní areál přerušil též někdejší proslulou výpadovou silnici ke Slanému, zvanou Dlouhá míle. U jejího zbytku při oplocení byl vybudován vyhlídkový val, z něhož lze pozorovat starty i přistávání letadel téměř po celé letištní ploše.
Místo bývalé tvrze a kaple sv. Václava se nachází v centru obce, která má dobré spojení s Prahou autobusy příměstské dopravy.
Kaple sv. Václava v Kněževsi je původně barokní z r. 1736 a byla zbudována nákladem jezuitského semináře sv. ...Václava v Praze. Rozšířena a obnovena byla nákladem obce novorománsky r. 1882. Je obdélná s obdélným presbytářem se zaoblenými nárožími, členěna obloučkovým vlysem a lizénami. V průčelním rizalitu je polokruhový portál a kruhové okno. Presbytář i loď jsou sklenuty plackou. Na střeše je otevřená zvonička s kamennou polopostavou sv. Václava. Oltářní obraz sv. Václava namaloval v Praze působící malíř Josef Mathauser (1846-1917), rodák ze Staňkova na Domažlicku, který byl ve své době významným malířem portrétů a náboženských i historických obrazů. V r. 2014 byly při rekonstrukci kaple objeveny nástěnné malby z r. 1904, které byly zrestaurovány. Na oltářním obraze lze vidět knížete a kněze sv. Václava se štítem, na němž je zobrazena svatováclavská orlice na stříbrném štítu v černé barvě s plaménky, vyšlehujícími z celého těla. Křídla jsou poseta jetelovými lístky, tedy znakem českých knížat a králů z rodu Přemyslovců užívaným do r. 1253. Na levé straně kaple zpola nad mramorovou černou deskou se jmény obětí 1. světové války je umístěna socha sv. Václava. Na hlavě drží knížecí korunu a v pravé ruce praporec s maltézským osmihrotým křížem, což je odznak maltézských rytířů, rytířského a špitálního řádu sv. Jana Jeruzalémského, nejstaršího řádu římskokatolické církve, později johanitů, účastníků a ochránců křížových výprav. V českých zemích je zobrazován od 12. století. Řád poskytuje dodnes zdravotní a sociální služby. V blízkosti kaple se nachází ještě zvonice, novobarokní stavba z r. 1802. Kníže a světec Václav je odedávna považován za patrona Kněževsi. Koná se tu každoroční svatováclavské posvícení. Za rybníčkem Ouvalkou, jinak prameništěm Únětického potoka, se na zdi objektu č. p. 14, jenž původně patřil strahovskému klášteru, zachovala freska, znázorňující rytíře-knížete sv. Václava na bílém koni. Rytíř ztělesňoval ideál bojovníka a křesťana, nejslavnější osobnost českých dějin. Bílý kůň byl odedávna považován Slovany za posvátné zvíře. Vznešený rytíř drží v pravé ruce kopí, nejstarší žerďovou bodnou zbraň. Je ozbrojen, ale má vlídnou mladou tvář. Jeho vzpřímená postava na koni je imponující zjev. Freska má tvar podkovy s ornamenty, v pozadí je Budeč s nejstarší slovanskou školou. Před důležitými bitvami si české vojsko brávalo do pole kopí sv. Václava a praporec sv. Vojtěcha. V Kněževsi byly původně barevné freskové obrazy dva. Druhý však podlehl nepříznivým povětrnostním vlivům a od r. 2002 se již na budově staré zájezdní hospody nenalézá. Tato budova patřila rovněž klášteru strahovskému.
