Východní průčelí
© Petr Turyna 01/2006
Zámek Práče je patrová stavba, při průčelí směrem na východ zdobená arkádou, v patře strohá balustráda (viz. foto). V interiéry jsou (snad stále) zachovány fragmenty malovaného raně barokního záklenkového stropu. Dvůr dnes slouží jako parkoviště, zámek je očividně poměrně luxusním firemním sídlem.
Jako rezidence dominikánů byl zámek Práče postaven roku 1710 v místech původní středověké tvrze uváděné již roku 1407. Ta byla roku 1444 za neznámých okolností vypálena, ale byla opravena a nadále obývána. Roku 1592 se již uvádí jen jako pustá, poničená. ...Zámek byl upravován koncem 19. století, poté v roce 1910 a v letech 1969-1970, kdy v něm bylo sídlo zelinářskozahradnického závodu Státního Statku hl. m. Prahy..
O vsi Práčích, náležejících do záběhlického katastrálního území, se písemné prameny zmiňují až k r. 1352. V předhusitské době patřily Práče staroměstským měšťanům a neznámo kdy je získal klášter augustiniánů na Karlově, který r. 1407 postoupil zdejší tvrz (první zmínka o ní) s poplužním dvorem, mlýnem a posedky pražskému měšťanu Kašparu Čotrovi výměnou za tehovské panství u Říčan. V r. ...1420 zabrali Práče Pražané, ale brzy je prodali staroměstskému písaři Mikuláši Humpolcovi. R. 1443 dobyli práčskou tvrz Hynek Ptáček z Pirkštejna a Jan Čabelický, ale již 20. března 1444 byla za neznámých okolností vypálena. Tvrz byla nepochybně brzy opravena, protože je při všech dalších prodejích uváděna. V r. 1450 koupil práčský dvůr s tvrzí Václav z Lamberka, ale již r. 1461 je prodal svému zeti Jírovi z Přistoupimi. Počátkem 16. století vlastnila Práče Markéta Křížalová, která je r. 1518 i s tvrzí prodala Novému Městu pražskému. Jemu byly r. 1547 zkonfiskovány a připojeny k brandýskému panství. Teprve r. 1584 prodal Rudolf II. práčský dvůr Mikuláši Nosticovi z Nostic. Protože tvrz nebyla v dřívějších dobách obývaná a udržovaná, chátrala a rozpadala se, takže se v r. 1592 uvádí jen místo, kde stávala. Mikuláš Nostic brzy nato zemřel a jeho synové prodali Práče r. 1592 Evě, vdově po staroměstském měšťanu Pavlovi Hendrychovi z Frankenštejna. Potom se v krátké době vystřídalo několik dalších majitelů, až r. 1617 koupila Práče Rozina Alžběta z Vchynic a Tetova, rozená z Vidršperka. V majetku rodu Vchynských zůstaly Práče až do r. 1705, kdy je koupil staroměstský písař a měšťan Kryštof Ferdinand Pichler (Püchtler). Při tomto porodeji je zmínka o budově nazvané v zemských deskách Rittersitz a v pozdější literatuře zámeček. O pět let později byl proveden odhad práčského statku, v němž se uvádí, že se zde „nachází vnově od kamene vystavěný sídlo a v něm v hořejším štoku pokoje dva, jeden sklep klenutý, komory dvě, kuchyně a mázhaus však bez kamen, oken, zámkův i několik dveří. V dolejším štoku světnice, sklepy malý dva, komora jedna s kuchyňkou“. Podle tohoto popisu je zřejmé, že stavba nebyla ještě zcela dokončena. Podrobný odhad práčského statku stanoví jeho cenu na 1000 kop grošů míšeňských. Majitelem Práčí se stal klášter sv. Magdalény na Malé Straně, po jehož zrušení v r. 1784 je koupil Josef Meissner. V majetku jeho rodiny zůstaly Práče až do r. 1867. Malý jednoposchoďový zámek obdélníkového půdorysu se vtaženými opěráky a balustrádou na dvorní straně byl koncem 19. století a r. 1910 stavebně upravován. Snad v této době byla k němu přistavěna obdobná jednopatrová část, takže objekt má půdorys lomeného obdélníka. Kolem zámku byl vybudován rozsáhlý park..
