Pozdně renesanční budova přestavená barokně po r. 1666, dále upravována v l. 1723–26 a po r. 1783. Od r. 1836 patří Spolku sv. Notburgy, dnes Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Ve dvoře freska Sv. rodiny z r. 1680 od J. Hermana.
Hlavní dvoupatrová budova má 3 křídla, hospodářské zázemí tvoří samostatně stojící patrová dvoukřídlá budova. Hlavní průčelí má vrcholně barokní fasádu s portálem vjezdu, ozdobeným polopilířky s výraznými hlavicemi. Okna v 1. patře jsou zdobené kartušemi s maskarony, fasádu zdobí symbol "Božího oka". Fasáda zahradního průčelí je zdobnější – je zdobena freskou Svaté rodiny od J. Hermana z roku 1680, trojúhelníkovým tympanonem, štukovou kartuší, boční pilastry, pravoúhlým portálek s reliéfky andílků. Hospodářská budova má prosté raně barokní fasády. V areálu se dochovalo se několik barokních portálků a tři malované raně barokní dřevěné stropy.V zahradě je besídka a výklenková kaplička.
Milan Caha, 10.7. 2008
Palác vznikl barokní přestavbou renesanční novostavby z 16. století. V průběhu 17. století jej vlastnila řada šlechtických rodů, Piccolominiové, hrabata ze Saurau či Martinicové. Raně barokní přestavba objektu pod vedením Santina de Bossiho proběhla v druhé polovině 17. století, Další významné přestavby probíhaly v 18. století. Vrcholně barokní přestavba proběhla v letech 1723–26 a pozdně barokní, za vlastnictví Bretfeldů, po r. 1783. V 18. století palác krátce patřil Janu Karlu Šporkovi, po kterém získal své dnešní jméno. Roku 1777 byl objekt funkčně propojen se sousedním Vlašským špitálem, byla zde zřízena na tu dobu výborně vybavená porodnice. Od roku 1836 zde rovněž působil nalezinec a sirotčinec spolku sv. Notburgy. V roce 1852 jej získala Kongregace milosrdných sester sv. K. Boromejského. V letech 1992–1996 proběhla celková rekonstrukce a v současné době palác opět užívá Kongregace milosrdných sester.
Milan Caha, 10.7. 2008