
Přírodní památka Velká Skála se nachází v severní části katastrálního území Troje a je jeho nejvyšším bodem. Vzhledem ke stromovému porostu se však poněkud ztrácí její dominantní poloha. Kolem chráněného území prochází zelená turistická značka z Ďáblického a Čimického háje do Troje a také trasa naučné stezky Botanické zahrady hl. m. Prahy, na níž stojí poblíž informační panel.
Velká skála se nachází v přímém sousedství tzv. bohnického sídliště. Je proto velmi snadno dostupná od zastávky Dunajecká pro autobusy přijíždějící od stanice metra C Kobylisy.
Velká skála je geologicky nejzajímavější a současně nadmořskou výškou 314 m n. m. nejvýše položené místo na území Troje. Tvoří ji výrazný skalní hřeben, bohužel nyní značně ukrytý mezi stromy. Je tvořen buližníky vystupujícími ze sprašových sedimentů. Celý masiv pochází ze starohor, tedy z doby před 600 miliony lety. Tehdy se na dně tehdejšího moře vytvořil základ křemité hmoty, z níž vznikly velmi tvrdé buližníky. Prahorní moře sice ustoupilo, ale nynější trojská kotlina byla v prvohorách znovu zalita mořem, z něhož Velká skála vyčnívala jako ostrov. I prvohorní moře ustoupilo, ale oblast byla znovu zatopena mořem ve druhohorách a pokryta vrstvou usazenin. Po definitivním ustoupení moře vytvořilo současnou podobu krajiny střídání teplého a studeného klimatu a erozní činnost vody. Vegetační kryt Velké skály je velmi chudý a z velké části tvořený nepůvodními společenstvy. Povrch svahů dnes pokrývá druhotně vysázený modřín, akát a borovice černá. Původní společenstva se nacházejí jen ve vrcholových partiích masivu. Jsou to převážně porosty s dominantním vřesem. Porost svahů značně zakrývá dominantní polohu Velké skály a také znemožňuje dalekou vyhlídku z jejího vrcholu. Útvar je navíc poškozován velkou návštěvností z blízkého sídliště a stále se přibližující okolní zástavbou.