
Novobarokní pavilon má litinovou kostru se zděným pláštěm. V jeho osmibokém polygonálním půdorysu se střídají čtyři delší a čtyři kratší strany. Ke třem delším stranám přiléhají boční rizality s novobarokními střešními štíty. Na čtvrté straně je vnější dvouramenné schodiště s ozdobným litinovým zábradlím a rozměrné arkýřové okno nad vstupními dveřmi. Na této straně je před pavilonem půlkruhová terasa s výhledem na Vltavu. Ta má taktéž litinové zábradlí a okrasné lampy. Okna pavilonu mají kované mříže, střecha má ozdobnou kovovou lucernu s kopulí a střešní štíty bočních rizalitů korunují litinové korouhve. Pavilon byl konstruován v souladu s dobovými trendy. Například v Londýně probíhala od roku 1886 výstavba dnes světoznámého mostu Tower Bridge. Mostní věže mají, podobně jako pavilon, ocelovou kostru se zděným pláštěm. V newyorské čtvrti SoHo byly v období 1869-1895 stavěny litinové obytné domy bez zděných plášťů.… číst dále
Hanavský pavilon vznikl jako exponát číslo 27 pro Jubilejní zemskou výstavu Království českého, která se konala v Praze v roce 1891. Výstavu navštívilo přibližně dva a půl milionu lidí. Litinovou kostru pavilonu vyrobily komárovské železárny knížete Viléma z Hanavy v Komárově u Hořovic. Po knížeti je tedy pavilon pojmenován. Šlo o první budovu s litinovou konstrukcí v Praze. Návrh novobarokního pavilonu vypracovali architekti Otto Haieser a J. Hercík ve spolupráci s výtvarníkem Zdeňkem Emanuelem Fialou. Zdobné a figurální motivy byly provedeny ve slohu secese. Kníže poslal na výstavu svých sedm set dělníků. Zaplatil jim jízdu vlakem a vstupné na výstavu. Každý z nich navíc dostal pět zlatých na útratu. Během výstavy byl v pavilonu prezentován výrobní sortiment slévárny. Součástí prezentace bylo, mimo jiné, několik desítek litinových krucifixů a litinová busta císaře Františka Josefa I. Císař navštívil… číst dále