Hanavský pavilon
© Pavel Semple 06/2014
Hanavský pavilon stojí nad Vltavou v Letenských sadech. Je od něj krásný výhled na řeku a na centrum Prahy. Jen pár desítek metrů západně od pavilonu je bašta sv. Máří Magdaleny, pozůstatek barokního opevnění Prahy. Ve vnitřním prostoru bašty stojí Kramářova vila, oficiální sídlo premiéra České republiky. Nejbližší stanice metra jsou Malostranská a Hradčanská na trase A.
Novobarokní pavilon má litinovou kostru se zděným pláštěm. V jeho osmibokém polygonálním půdorysu se střídají čtyři delší a čtyři kratší strany. Ke třem delším stranám přiléhají boční rizality s novobarokními střešními štíty. ...Na čtvrté straně je vnější dvouramenné schodiště s ozdobným litinovým zábradlím a rozměrné arkýřové okno nad vstupními dveřmi. Na této straně je před pavilonem půlkruhová terasa s výhledem na Vltavu. Ta má taktéž litinové zábradlí a okrasné lampy. Okna pavilonu mají kované mříže, střecha má ozdobnou kovovou lucernu s kopulí a střešní štíty bočních rizalitů korunují litinové korouhve. Pavilon byl konstruován v souladu s dobovými trendy. Například v Londýně probíhala od roku 1886 výstavba dnes světoznámého mostu Tower Bridge. Mostní věže mají, podobně jako pavilon, ocelovou kostru se zděným pláštěm. V newyorské čtvrti SoHo byly v období 1869-1895 stavěny litinové obytné domy bez zděných plášťů. Jejich konstrukce byla rychlá a levná. Tyto stavby byly předchůdci pozdějších mrakodrapů..
Hanavský pavilon vznikl jako exponát číslo 27 pro Jubilejní zemskou výstavu Království českého, která se konala v Praze v roce 1891. Výstavu navštívilo přibližně dva a půl milionu lidí. Litinovou kostru pavilonu vyrobily komárovské železárny knížete Viléma z Hanavy v Komárově u Hořovic. ...Po knížeti je tedy pavilon pojmenován. Šlo o první budovu s litinovou konstrukcí v Praze. Návrh novobarokního pavilonu vypracovali architekti Otto Haieser a J. Hercík ve spolupráci s výtvarníkem Zdeňkem Emanuelem Fialou. Zdobné a figurální motivy byly provedeny ve slohu secese. Kníže poslal na výstavu svých sedm set dělníků. Zaplatil jim jízdu vlakem a vstupné na výstavu. Každý z nich navíc dostal pět zlatých na útratu. Během výstavy byl v pavilonu prezentován výrobní sortiment slévárny. Součástí prezentace bylo, mimo jiné, několik desítek litinových krucifixů a litinová busta císaře Františka Josefa I. Císař navštívil pavilon 1. října 1891 za doprovodu knížete Viléma z Hanavy. Po výstavě věnoval kníže pavilon hlavnímu městu. Jeho dělníci jej rozebrali a znovu sestavili na dnešním místě v Letenských sadech. Do roku 1967 sloužil jako vyhlídková restaurace. V letech 1967 a 1987 prošel důkladnou rekonstrukcí. Některé poškozené litinové části byly nahrazeny novými, vyrobenými podle původních vzorů. Pavilon znovu funguje jako restaurace. Od roku 1958 je památkově chráněn..
