Socha sv. Václava ve Větrušicích
© Pavel Vítek 03/2018
Větrušice leží na pravém břehu Vltavy nad srázem svažujícím se k údolí řeky. Najdeme ji asi 7 km od severního okraje Prahy. V obci končí silnice III. třídy vedoucí od Klecan. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanice dostupná po silnici jsou Kralupy nad Vltavou. Do obce zajíždí autobus PID z pražských Kobylis. Socha sv. Václava se nachází na severní straně větrušické návsi.
Socha sv. Václava v životní velikosti stojí na hranolovém podstavci pocházejícím z roku 1898. Podstavec o celkové výšce 194 cm je členěn vysokým soklem, jednoduchým dříkem a ukončen římsovou hlavicí. ...Do čelní strany dříku je zapuštěna deska z mramoru se sekaným nápisem: SV. VÁCLAVE ! / VÉVODO ČESKÉ ZEMĚ. / NEDEJ ZAHYNOUTI / NÁM I BUDOUCÍM ! / POSTAVIL R. 1898 / DR MIKOLÁŠ KARLACH / KANOVNÍK VYŠEHRADSKÝ. Pískovcová socha znázorňuje stojícího světce. Váha těla spočívá na levé noze, pravá je lehce nakročená ke straně. Pravou rukou je přidržována volutová kartuše s orlicí, opřená na plintu za pravým chodidlem. Zvednutá levá ruka drží kopí s praporem, opřené u levého chodidla. Prapor je přetažen k hrudi a spadá podél těla. Hlava s delšími volnými kadeřemi je otočená ke straně a zvednutá vzhůru. Tělo světce chrání zbroj, přes niž je přehozen hermelínový plášť. Na hlavě spočívá vévodský čepec. Větrušická socha sv. Václava je památkově chráněna od roku 2013..
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. Socha svatého Václava ve Větrušicích představuje kvalitní příklad barokní práce neznámé provenience z první třetiny 18. století. ...Umístění v obci je až druhotné. Původně stála v Praze na domě na Uhelném trhu, který byl zbourán při asanaci. Sochu získal darem od městské rady Mikuláš Karlach, kanovník Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a správce kapitulního velkostatku ve Větrušicích. Současně s umístěním na nový podstavec byla M. Karlachem zřízena nadace 100 zlatých na nutné opravy. Ve Větrušicích byla socha umístěna roku 1898. Jedná se o cenný doplněk urbanistické struktury obce a obohacuje návesní prostor. Ve své podobě čerpá z významných děl vrcholného baroka, především ze sochařské koncepce Matyáše Bernarda Brauna.
