mariánský sloup

V rozích soklu stály sochy andělů symbolizující čtyři ctnosti bojující se silami zla – moudrost, spravedlnost, statečnost a mírnost. Sochařskou výzdobu vytvořil významný barokní sochař Jan Jiří Bendl. V nice na podstavci býval umístěn gotický obraz Panny Marie Rynecké z 15. století, k němuž se Pražané modlili během švédského obležení a který se po instalaci do kapličky ve sloupu stal cílem početných procesí. Sloup se pro část veřejnosti stal symbolem rekatolizace a rakouské monarchie a proto byl 3. listopadu 1918 stržen skupinou hasičů ze Žižkova, vedenou bohémem Frantou Sauerem. Fragmenty zničeného sloupu byly dílem zachráněny a později umístěny v Lapidáriu Národního muzea, dílem byly rozkradeny a rozebrány jako suvenýry. V Lapidáriu na Výstavišti lze vidět originály všech čtyř sousoší z nároží sloupu i další originální fragmenty. Hlavu Panny Marie se podařilo získat až v roce 1957, kdy se objevila v jednom z pražských starožitnictví a byla pro Lapidárium Národním muzeem zakoupena. Již 4 dny po stržení se v novinách Čech objevila myšlenka na nové postavení sloupu, která odstartovala stoletou, často velmi nepřehlednou a emotivní politickou a odbornou debatu o obnovení této kontroverzní památky. V roce 1990 vznikla Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které se po 30 letech její cíl splnil. Stavba sloupu na původním místě začala 17. února 2020, 4. června 2020 byla na vrcholu sloupu je umístěna socha Neposkvrněné Panny Marie, vytvořená sochařem Petrem Váňou dle poškozeného originálu. V červenci 2020 se pokusil odpůrce sloupu téměř dokončené dílo zapálit, jeho útok však sloup nijak významně nepoškodil. V sobotu 15. srpna 2020 byl po slavnostní mši v Týnském chrámu sloup vysvěcen pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Popis pohnuté historie i současnosti této památky přesahuje rámec tohoto serveru, zájemce o detailnější informace odkazuji na wikipedii a externí odkazy v ní uvedené..