průčelí zadního traktu
© Milan Caha 04/2008
Areál paláce je v kontextu Malé Strany velmi rozsáhlý. Kromě renesanční budovy je tvořen předdvořím, rozlehlým dvorem, severním křídlem s tělocvičnou a starou zbrojnicí. Průčelí má pozdně barokní fasádu, na které se dochovaly zbytky renesančních sgrafit a chiaroscurových maleb. Fasádě zadního – zahradního – křídla dominuje rizalit s pilastry a bohatou štukovou výzdobou. V levé části ohradní zdi je grottová nika z 50 let 17. století. Na nádvoří se dochovaly sdružené arkády a rovněž zbytky sgrafit. V interiéru jsou pozdně renesanční a raně barokní klenby, v prvním patře s bohatou štukovou nástropní výzdobou a fragmenty renesančních maleb.
Palác, původně šlechtická předměstská vila, vznikl v 80. letech 16. století. ...Než jej v roce 1624 získali Michnové z Vacínova, kteří paláci dali jeho jméno, často měnil majitele; patřil mj. Kinským, Slavatům z Chlumu a Košumberka, Šternberkům či Thurnům. Za jeho autory jsou považováni stavitelé A. a B. de Barifis. Michnové realizovali kolem roku 1644 manýristickou přestavbu, posléze kolem roku 1656 doplněnou raně barokními úpravami F. Carattiho. Z důvodů finanční tísně Michnové palác prodali v roce 1684 Schwarzenbergům, kteří přistavěli konírny a udělali drobné úpravy v interiéru. Posléze získala objekty paláce armáda, která kolem roku 1777 upravila průčelí ve stylu pozdního baroka. V roce 1921 jej od armády zakoupila Česká obec sokolská, která jej vlastní po nucené přestávce i dnes. Sokolové mají na svědomí poslední úpravy, realizované ve 20. letech 20. století. Nejvýraznější z nich je dostavba severního křídla s tělocvičnou podle projektu arch. F. Krásy. Sokolská obec také palác přejmenovala na Tyršův dům. Palác slouží především tělesné výchově, některé jeho místnosti jsou pronajímány ke komerčním účelům (hlavní sál, salonky, aula, Mramorový sál)..
