Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.
Hlavní obrázek místa
2003 © Václav Hájek
Barokní citadela Vyšehrad - nástupce bájného přemyslovského hradiště a mohutného hradu Karla IV. - střeží již po staletí přístupové cesty ku Praze od jihu včetně té kdysi nejdůležitější, řeky Vltavy. Poloha areálu na výrazné skále vstupující do proudu toku k tomu byla přímo předurčena. Místo konání mnohých z nejznámějších staročeských pověstí je díky zásahu zmíněného panovníka čistě typologicky posledním hradištěm, na kterém se u nás stavělo. Vznikl tak moderní hradní komplex jehož výstavnost na jihu doplňovalo mohutné těleso nejzdobnější pražské brány, tzv. Špičky. Třetí (k předchozím dvěma velmi necitlivá) etapa dala Vyšehradu jeho současnou podobu. Vyvýšený areál citadely svírala nejprve pětice mohutných bastionů, doplněná pozdější dvojicí bašt předsunutého hornverku – ten jej chrání z nejzranitelnějšího směru, od jihu. Ten nejnovější (sv. ...
Mass, Turyna Petr, 28.5. 2002

    pověsti

    Kněžna Libuše
    Vévodovi Krokovi zalíbilo se ke sklonku jeho života místo na strmé skále nad Vltavou tak, že tu dal vystavěti nový hrad – Vyšehrad. Vltava byla jeho strážkyní a roubené hradby i hluboké příkopy podporovaly ji v obraně hradu. Krok sídlil tu se svými třemi dcerami, z nichž po jeho smrti zasedla Libuše na stolec vévodský. Stolec ten, z kamene vytesaný, stával prý u pramene Jezerky, kde Libuše s družinou dívek

    2.9. 2002
    Bivoj
    Tajemné, širé lesy obklopovaly Vyšehrad a rokle na jeho svazích byly zarostlé křovinami. V houštinách měly úkryty šelmy, které z večera sestupovaly plíživými kroky k Vltavě a k pramenům, k nimž chodila zvěř píti, aby tu kořistily. Nejeden odvážný lovec vyčíhal zde medvěda anebo vlka a ubil ho oštěpem anebo šípem. Však ještě větší škodu nežli dravá zvěř působil v kraji divoký kanec, statný

    2.9. 2002
    Horymírův skok
    Věčně státi bude vyšehradská skála a po věky žíti bude i památka junáka, který na věrném koni Šemíku skočil se skály do Vltavy. Bylo to za vlády knížete Křesomysla, kdy lid počal houfně opouštěti půdu a hrnul se na hory, zvláště na horu Březovou u Příbramě, aby kopal v zemi štoly a hledal v nich stříbro. Bohatli kovbojové, plnily se stříbrem knížecí pokladnice, ale „chlebové hynuli“. A tu

    2.9. 2002
    tzv. Libušina lázeň
    Na výstupku skály nad Vltavou nacházející se zbytky zdiva jsou již dlouhou dobu známy jako "Libušina lázeň". Toto označení je však naprosto mylné. Jedná se o zbytky strážnice, která měla za úkol střežit provoz na řece postavené za čilého stavebního ruchu za doby Karla IV.
    Mass, Turyna Petr, 6.1. 2004
    Tragicky skončil stavitel Bouček, který v roce 1841 vybudoval Cihelnou bránu na Vyšehradě. Z lítosti nad tím, že při této příležitosti prostavěl dva domy, se o rok později oběsil. Vyprávělo se, že se tu zjevoval jeho duch a rdousil chodce u kříže poblíž vyšehradského hřbitova.
    Lucie Lorencová, 22.6. 2005
    Obléhání
    Když husité obléhali Vyšehrad,měli obránci velice málo zásob. Jednou poslali Husitskému hejtmanovi vzkaz, že jejich druh má svatbu a chtějí příměří. Ten den a tu noc se z hradu ozývala muzika a veselé výkřiky. Hejtmanovi poslali kus masa z posledního teletete posypaného srnčí srstí. Hejtman stáhl vojsko, protože myslel, že obránci mají tajné východy.
    Longbowman, 21.11. 2005

    Půdorys místa


    © (in Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Tomáš Durdík; LIBRI, 1999)
    Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek


    Vložit do oblíbených
    Hl.m.Praha,  Hl.m.Praha  (AB), Praha 2-Vyšehrad

    Místa v okolí

    Kontaktní informace
    Vyšehrad - NKP
    V Pevnosti 159/5b
    Praha 2
    128 00
    Tel: 241 410 348; 241 410 247
    URL: http://www.praha-vysehrad.cz
    E-mail: vysehrad@zris.mepnet.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 689
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zřícenina
    Přístupnost: volně přístupno
    Odkaz: https://www.hrady.cz/index.php?OID=689
    Uveřejněno: 20.1.2002
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    Články

    Leden býval měsícem odpočinku, mrazu, obav o živobytí, ale také měsícem naděje a lidových mouder

    Ostatní

    Vítám v novém roce všechny příznivce historie. Leden je nejen začátkem nového kalendářního roku, ale také, jak již sám jeho název napovídá, měsícem ledu, a tedy i mrazu a sněhových pokrývek, jež halí přírodu i lidská obydlí. Alespoň takto by to mělo být. Mnohaleté sledování počasí nám však ukazuje, že lednové teploty mají meziročně spíše vzrůstající tendenci

    Mikulovská středověká rozhledna a zatopený vápencový lom – dvě úžasné scenérie, které stojí za vidění

    Cestování

    Moje podzimní toulky jihem Moravy se pomalu blíží do finále. Po návštěvě Valtic a lednického Minaretu se dnes vydáme na dvě trošku méně známé lokality. Jednomu se říká Kozí hrádek a druhému Janičův vrch. Obě místa od sebe dělí zhruba dva kilometry pěší chůze.

    Škoda na autě? Její náhradu vyřeší pojištění

    Reklamní sdělení

    Měli jste bouračku a máte poškozené auto? Opravy nebudou laciné, škody na autě se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun. Pokud máte správné pojištění, pojišťovna vám vyplatí pojistné plnění.

    Trápily naše předky kilogramy navíc nebo jde o novodobý fenomén?

    Zajímavosti

    Vánoce utekly jako voda, dárky jsou rozdány, zásoby jídla pomalu mizí a jediné, co nám přibylo, bude nejspíš nějaký ten kilogram hmotnosti navíc. Celý rok se snažíme držet linii a pak stačí pár dní a naše snažení je pryč.

    Putování starými českými vánocemi aneb co jste o nejkrásnějších svátcích roku možná vůbec netušili….

    Hrady a zámky

    Adventní a vánoční čas býval již od nepaměti spojen s řadou rituálů, pověr a tradic starých jako lidstvo samo. Po mnohá staletí se udržovaly především na venkově. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými vlivy a do dnešních dnů nám tu zanechaly řadu krásných vánočních zvyků.

    Jak to vypadalo v městské kuchyni v dobách středověku a proč mívali černé kuchyně, když my máme bílé?

    Hrady a zámky

    Napadlo vás někdy, jak asi vypadala kuchyně za dob středověku? Byla to samostatná místnost jako dnes? V čem se vařilo, v čem se peklo? Jak uchovávali zásoby, existovaly spíže? A co tehdejší kuchyňské vybavení?

    reklama