Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.).
Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.
Barokní citadela Vyšehrad - nástupce bájného přemyslovského hradiště a mohutného hradu Karla IV. - střeží již po staletí přístupové cesty ku Praze od jihu včetně té kdysi nejdůležitější, řeky Vltavy. Poloha areálu na výrazné skále vstupující do proudu toku k tomu byla přímo předurčena. Místo konání mnohých z nejznámějších staročeských pověstí je díky zásahu zmíněného panovníka čistě typologicky posledním hradištěm, na kterém se u nás stavělo. Vznikl tak moderní hradní komplex jehož výstavnost na jihu doplňovalo mohutné těleso nejzdobnější pražské brány, tzv. Špičky. Třetí (k předchozím dvěma velmi necitlivá) etapa dala Vyšehradu jeho současnou podobu. Vyvýšený areál citadely svírala nejprve pětice mohutných bastionů, doplněná pozdější dvojicí bašt předsunutého hornverku – ten jej chrání z nejzranitelnějšího směru, od jihu. Ten nejnovější (sv. Leopolda na severu, dnes letní scéna) vznikl jako reakce na r. 1848, kdy bylo potřeba mít možnost útočit také dovnitř města. Masivnost citadely nad kdysi podmáčeným údolím Botiče v 17. století umožnila ponechat v úseku mezi Vyšehradem a protilehlým Karlovem původní (a dodnes stojící) gotickou zeď na místo nově budovaného barokního opevnění. Klid současné parkové úpravy vnitřních prostorů pevnosti vhodně doplňuje nabídka nádherných výhledů z koruny hradeb, která byla zpřístupněna okružním chodníkem. Nemělo by se však zapomínat ani na vnitřní prostory opevnění - vyšehradské kasematy včetně sálu Gorlice jsou přístupné z Cihelné brány na severu citadely. Neodmyslitelnou součástí jsou také církevní památky. Vedle dobře známé rotundy sv. Martina a kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla je možné navštívit i zajímavé pozůstatky po kostelu sv. Vavřince. Ačkoliv pro mnohé zůstává hlavním cílem návštěvy národní pohřebiště Slavín, doporučil bych neopomenout čtveřici nepřehlédnutelných soch z prostoru před bazilikou – nádherné dílo Myslbekovo dílo původně stojící při…
číst dáleMass, Turyna Petr, 28.5. 2002
Vévodovi Krokovi zalíbilo se ke sklonku jeho života místo na strmé skále nad Vltavou tak, že tu dal vystavěti nový hrad – Vyšehrad. Vltava byla jeho strážkyní a roubené hradby i hluboké příkopy podporovaly ji v obraně hradu. Krok sídlil tu se svými třemi dcerami, z nichž po jeho smrti zasedla Libuše na stolec vévodský. Stolec ten, z kamene vytesaný, stával prý u pramene Jezerky, kde Libuše s družinou dívek nejradši prodlévala, zpívajíc písně a koupajíc se v chladivé vodě pramene. Tu v stínu posvátného háje scházíval se lid k poradám a sněmům, vzýval tu pohanské božstvo a uctíval je obětmi a dary. Na kamenný stolec byl posazen Přemysl Oráč, když si jej Libuše zvolila za manžela, nechtíc snášeti výtky, že vládne v zemi slabá ruka ženy. Tady u vládu byli uváděni i potomci Přemyslovi, oblékajíce v den nastolení jeho čepici, lyčené opánky i brašnu, aby tak dali najevo, že si jsou vědomi původu…
číst dále
2.9. 2002
