Původně gotický dvorec, který si r. 1414 dal vystavět kanovník od sv. Víta Václav z Radče. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V domě bydlel od r. 1950 do r. 1991 syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha.
Dům stojí na západní straně Hradčanského náměstí, mezi starým Martinickým domem a Toskánským palácem, v místě vyústění Kanovnické ulice. Dal si jej vystavět Václav z Radče, od roku 1379 kanovník u sv. Víta (a zároveň jeho pátý stavitel). Dům byl postaven roku 1414 a na jeho výstavbě se s vysokou pravděpodobností podíleli kameníci svatovítské huti. Původně to byl osamocený dvorec s věží, jejíž fragmenty lze ve zdivu domu rozeznat dodnes. V domě byla zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie. Z tohoto období se dochovaly zejména gotické sklepy. Václav z Radče zemřel roku 1418 a svůj dům odkázal pražské kapitule, která jej dále užívala jako obydlí probošta. Roku 1486 nechal dům tehdejší probošt Hanuš z Kolovrat přestavět. Při požáru roku 1607 byl dům těžce poškozen. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V roce 1853 byl uzavřen původní průjezd věží a zřízen vjezd vraty do dvora. Na hlavním průčelí je obraz sv. Jana Nepomuckého v barokní kartuši. Jan Nepomucký snad na tomto místě bydlel, když za arcibiskupa Jana z Jenštejna vykonával úřad generálního vikáře. Od roku 1950 do své smrti v roce 1991 v domě žil syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha. Jeho byt sloužil jako vyhlášené místo setkávání představitelů oficiální a neoficiální kultury, disidentů a umělců, bedlivě střežené StB.
Milan Caha, 15.3. 2009
