© Jan Sommer, 04/2008
Areál má poměrně složitou dispozici. Jádrem komplexu je čtyřkřídlá čtvercová budova, ke které se na jihu připojuje páté, mladší křídlo a na severu kostel. Areál doplňuje řada drobných přístaveb a staveb – jako jsou např. barokní kaple sv. Barbory v horní části areálu v místech bývalé vinice nebo umrlčí komora z roku 1895.
Nejstarší zástavba v místech kláštera je zmiňována ve 14 století, kdy zde stál dům obklopený vinicí. Předchůdcem dnešního kostela byla kaple Panny Marie Sedmibolestné vysvěcená v roce 1681, která patřila k domu emeritních kněží z roku 1679. V roce 1722 získal parcely se staršími budovami od sousedního kláštera servítů řád alžbětinek. ...Ty v roce 1724 stávající budovy včetně kaple zbouraly a na uvolněné parcele započaly se stavbou nového kostela i konventu. Autorem projektu alžbětinského kláštera a kostela je Kilián Ignác Dientzenhofer (ten podle vzoru tohoto svého raného díla vystavěl později kostely v Bratislavě a ve Vídni). Kostel byl vysvěcen v listopadu 1725. Základní kámen k novému konventu byl položen v roce 1726 a první křídlo bylo hotovo již v roce 1727. Stavba křídla s nemocnicí započala o rok později. V srpnu 1761 započala dostavba kaple sv. Tekly, která využila část zdiva starší zvonice. Nová nemocniční budova pak byla přistavěna v roce 1854. Alžbětinky sídlily v areálu do roku 1949, kdy jim byly objekty zabaveny. 1. 1. 1949 se areál stal součástí Fakultní nemocnice. Kostel spolu s konventem byl alžbětinkám navrácen v roce 1991..
