© Jan Sommer, 04/2008
Vrcholně barokní klášterní areál postavený podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera (kostel 1724–25, konvent 1726–32). Ke kostelu v r. 1761 přistavěna kaple sv. Tekly, projektovaná Josefem Ignácem Juschkou.
Nejstarší zástavba v místech kláštera je zmiňována ve 14 století, kdy zde stál dům obklopený vinicí. Předchůdcem dnešního kostela byla kaple Panny Marie Sedmibolestné vysvěcená v roce 1681, která patřila k domu emeritních kněží z roku 1679. V roce 1722 získal parcely se staršími budovami od sousedního kláštera servítů řád alžbětinek. Ty v roce 1724 stávající budovy včetně kaple zbouraly a na uvolněné parcele započaly se stavbou nového kostela i konventu. Autorem projektu alžbětinského kláštera a kostela je Kilián Ignác Dientzenhofer (ten podle vzoru tohoto svého raného díla vystavěl později kostely v Bratislavě a ve Vídni). Kostel byl vysvěcen v listopadu 1725. Základní kámen k novému konventu byl položen v roce 1726 a první křídlo bylo hotovo již v roce 1727. Stavba křídla s nemocnicí započala o rok později. V srpnu ...… číst dále
Milan Caha (zdroj: Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy - Nové Město a Vyšehrad, Academia, Praha 1998), 17.12. 2007
popis
Areál má poměrně složitou dispozici. Jádrem komplexu je čtyřkřídlá čtvercová budova, ke které se na jihu připojuje páté, mladší křídlo a na severu kostel. Areál doplňuje řada drobných přístaveb a staveb – jako jsou např. barokní kaple sv. Barbory v horní části areálu v místech bývalé vinice nebo umrlčí komora z roku 1895.Milan Caha (zdroj: Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy - Nové Město a Vyšehrad, Academia, Praha 1998), 17.12. 2007
