radnice Židovského Města pražského

Renesančně a raně barokně přestavěný obecní dům a sousední původně obytný objekt. Přestavěna 1762–3 dle projektu Josefa Schwanitzera, do Maiselovy ulice přístavba z roku 1908 od Matěje Blecha. Navazuje na sousední Vysokou synagogu.

radnice

© Milan Caha 07/2008

Židovská radnice stojí na rohu Maiselovy a Červené ulice, v severní části někdejšího ghetta. Přes ulici sousedí se Staronovou synagogou. Viditelnou pozoruhodností je ciferník hodin v severním štítě s hebrejským číselníkem a obráceným chodem ručiček. Nejbližší tramvajová zastávka Právnická fakulta asi 100 m severně, parkování v širokém okolí omezeno a zpoplatněno.

Ivan Grisa, 24.11. 2008

historie

První zmínky o židovské radnici jsou z r. 1541. Základem současného objektu je budova, kterou nechal postavit společně se sousední Vysokou (též Radniční) synagogou primas židovské obce Mordechai Maisel, finančník a v své době nejbohatší člověk v Praze. Budova byla postavena stavitelem stavitel Panaciusem Roderem před rokem 1577 ve slohu vrcholné renesance. V roce 1689 radnice vyhořela a opravena byla ve slohu raného baroka. V roce 1704 přikoupila židovská obec sousední renesanční dům, oba objekty byly sjednoceny po požáru v roce 1754. V letech 1762-1763 byla budova do dnešní podoby rokokově přestavěna architektem Josefem Schlesinger. V 50. a 60. letech 19. století byla budova rekonstruována. Jako jedna z mála budov přežila asanaci Josefova a v roce 1908 byla rozšířena Matějem Blechou o jižní křídlo. V současné době zde sídlí pražská Židovská náboženská obec, Federace židovských obci v České republice, je… číst dále