Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.
Původní trojice cel (klaus) vystavěná primasem Mordechaiem Maiselem spolu s celým ghettem vyhořela r. 1689. Vzápětí byla díky Šalamounu Chališi Kohenovi zrekonstruována – tentokráte již v slohu barokním. Nově pojatá synagoga má jednu loď s bohatě zdobenou štukovou klenbou rostlinných motivů. Jakožto největší v celém ghettu získala název Nová klausová škola. Další úpravy proběhly v 19. (F. Münzberger) a zejména v 20. stol. Poničený interiér z německé okupace byl opravován zejména v rozmezí let 1974-84 a také v polovině let devadesátých (95-6) proběhla menší rekonstrukce.
14.2. 2006
Obdélná jednolodní synagoga spolu s přilehlou židovskou obřadní síní vyplňují ohyb ulice U starého hřbitova. Tím je samozřejmě ten nejznámější – Starý židovský. Obdélná stavba původně pochází ze tří částí, tzv. klaus (cel). Jedna sloužila jako modlitebna, další jako vysoká škola (na které učil sám rabbi Löw) a v třetí byla zřízena mikve – rituální lázeň. Původní podoba je však zcela setřena množstvím přestaveb, takže z původního vzhledu po barokní přestavbě dnes můžeme obdivovat pouze sdružená stuhová okna jižního (z ulice v hřbitov odvráceného) průčelí a klenbu hlavní síně. Sídlí zde stálá expozice Židovského muzea Židovské tradice a zvyky.
Mass, Turyna Petr, 14.9. 2003