
Areál hospodářského dvora pochází z druhé poloviny 18. století a první poloviny 19. století. Panský dům je zděná, patrová stavba obdélného půdorysu, krytá valbovou. Panský dům stojí na jižní straně rozsáhlého, nově budovaného kláštera bosých karmelitánek. V lednu 2018 areál bývalého zemědělského dvora koupily řádové sestry pro stavbu klášterního areálu. Nejprve probíhal úklid pozemků, likvidace skládek a také demolice rozpadlých budov. Bývalý Panský dům u vchodu do areálu byl upraven na provizorní ubytování řádových sester. Ty se do Drast přestěhovaly roku 2020. Roku 2021 začala stavba kláštera a kaple sv. Terezie podle projektu architektonického ateliéru AV19. Dvůr je rozdělen na horní část přístupnou veřejnosti a dolní část, která je klášterním a hospodářským zázemím. V části jsou již řádové sestry v nových budovách kláštera a tzv. Panský dům slouží k administrativním účelům. Je zde i možnost krátkodobého přenocování… číst dále
Název řádu se odvozuje od pohoří Karmel ležícího v Palestině. Toto místo se pro svůj charakter a staletou prorockou a poustevnickou tradici stalo kolébkou řeholního společenství, které se zde zrodilo na rozhraní 12. a 13. století. První latinští poustevníci přišli z Evropy s křižáckými výpravami. Za svou patronku si zvolili Matku Boží, které zasvětili první kapli a podle níž se také později nazývali „bratři blahoslavené Panny Marie z hory Karmel“. Po několika desetiletích byli totiž nuceni opustit Svatou zemi kvůli expanzi Arabů na západ a po pádu Jeruzalémského království roku 1291 byla naděje na návrat zcela uhašena. Řád, který má své kořeny v poustevnické tradici, se tak vydal cestou proměny v řád žebravý (mendikantský). Z iniciativy generála řádu Jana Soretha, který žil v letech 1394 až 1471, byl založen řád sester karmelitánek. Nejznámější řádová reforma je spojena se jménem španělské světice Terezie od Ježíše,… číst dále