
Kostelík, původně románská rotunda patrně již z 11. století, nacházející se uprostřed Přední Kopaniny, Praha 6.
Po příchodu Jezuitů do Čech, patřil kostel tomuto řádu až do roku 1779, kdy byl řád zrušen. Již několik let před tím však nebyl využíván a schátral tak, že r. 1779 se zřítila klenba kostela. Kostel měl být zbourán, ale v letech 1852 - 1858 byl zrestaurován, zejména zásluhou profesora pražské techniky Karla Wiesenfelda. Tehdy kostel získal podobu, kterou má dodnes. Další oprava, která však nic nezměnila na podobě kostela proběhla v 80. a 90. letech 20. stol. Okrouhlá loď kostela má v průměru 5,3 m z které na východě vystupuje apsida. Později byla k západu přistavěna hranolovitá věž a za dob vlády Jezuitů byla provedena čtvercová přístavba na jižní straně. Celá stavba je vybudovaná z malých tesaných opukových kvádříků.