Jižní strana nádraží
© Pavel Semple 08/2022
Hlavní nádraží je orientováno ve směru severoseverovýchod-jihojihozápad. Je na hranici městských částí Praha 1, Praha 2 a Praha 3. Moderní jedno a dvoupodlažní odbavovací hala z let 1972-1979 stojí v Praze 1. Secesní nádražní budova z let 1901-1909, dvoulodní ocelová prosklená hala nad nástupišti a kolejiště jsou v Praze 2. Severní zhlaví kolejiště je v Praze 3. Staniční budova s odbavovací halou stojí na západní straně kolejiště. Na východní straně je kolejiště pod svahem Žižkova a Vinohrad. Nádraží je z obou stran sevřeno mezi železničními tunely. Vítkovské tunely jsou od severního zhlaví vzdáleny přibližně 450 m, Vinohradské tunely začínají přímo u jižního zhlaví. Nádraží má 9 nástupišť (7 obousměrných), 16 nástupních hran a 15 průběžných kolejí. Poslední průběžná kolej je mimo nástupiště, severním směrem z ní odbočují kusé koleje do vozovny a k nakládce autovlaků. Téměř symetrická secesní nádražní budova,… číst dále
Nejstarší nádraží v Praze bylo od roku 1830 v Dejvicích, kde začínala koněspřežní dráha do Kladna. Parostrojní železnice dorazila do Prahy v roce 1845, kdy byla do hlavního města prodloužena c. k. Severní státní dráha z Olomouce. Její koncovou stanicí bylo dnešní Masarykovo nádraží. Odtud jezdily vlaky do Vídně a od roku 1851 také do Drážďan. Zbořením městských hradeb po roce 1866 byl uvolněn prostor k dalšímu rozvoji železnice. Nádraží císaře Františka Josefa (dnešní Hlavní nádraží) bylo postaveno v prostoru před hradbami. Do provozu bylo uvedeno 14. prosince 1871. Bylo koncovou stanicí Dráhy císaře Františka Josefa z Benešova, Tábora a Vídně. Od roku 1872 zde měla vlastní stanici také Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. V tom samém roce došlo k propojení pražského železničního uzlu spojovací dráhou ze Smíchova na Hrabovku. První staniční budova Nádraží císaře Františka Josefa (Hlavního nádraží) byla postavena… číst dále
|
Přihlášení |
