
Zvonice kostela sv. Jindřicha a Kunhuty tvoří neodmyslitelnou součást Senovážného náměstí, výrazně též dominuje severovýchodnímu konci Jindřišské ulice. Do původní věže byla v posledních letech vestavěna nová. V jejích deseti podlažích najdete výstavní sálky, restauraci, ale i méně známou vyhlídku. Poskytuje jedinečný pohled na pestré seskupení věží Prahy. Samotná střecha věže dosahuje majestátní výšky téměř 32 m. Nejvyšší samostatně stojící zvonice Prahy, kdysi uprostřed hřbitova, je s celkovou výškou 65,7 m neodmyslitelným prvkem celého okolí.
Kunhuty. V jeho okolí se nacházel poměrně rozlehlý hřbitov. První zmínky o původní gotické zvonici se objevují v letech 1472-1475. Nynější renesanční vzhled a hodiny obdržela r. 1577. Stojí na místě tehdejšího hřbitova. Je postavená z kamene se čtvercovým půdorysem s dvěma kordónovými římsami. Ve zvonici jsou umístěny tři zvony, nejstarší je pozdně gotický zvon Maria z r. 1518 o průměru 101 cm od Bartoloměje z Nového Města. Věžní hodiny se dvěma cimbály jsou datované r. 1577. Za švédského obléhání Prahy v r. 1648 byla věž využívána obránci a tím silně poškozena. Zásadní novogotické úpravy se zvonice dočkala v letech 1876-1879. Dlátovitá střecha s nárožními věžičkami podle návrhu arch. Josefa Mockera z r. 1874 je pokryta břidlicí. Věž byla opravována také v 70. letech 20. stol. a r. 2001 byla do ní umístěna vestavba, která se nedotýká stěn původní stavby. Vestavba má 10 pater a soukromá společnost tu provozuje restauraci, výstavy a vyhlídku. V 10. patře byla r. 2003 instalována zvonkohra od Petra Rudolfa Manouška..