Holešovický morový sloup v zoo
© Jiří Špaček, 05/2012
Pražská zoologická zahrada, která byla zpřístupněna veřejnosti r. 1931, se nachází na pravém břehu Vltavy v městské části Praha-Troja a leží na katastrálním území téhož názvu. Je dostupná autobusy městské hromadné dopravy od stanice metra linky C Nádraží Holešovice.
V nejvyšších místech trojské zoologické zahrady, v borovém lesíku mezi rozhlednou Obora a výběhem bizonů, stojí zvláštní památka, morový sloup z r. 1680. Text na kovové desce před ním stručně uvádí, že do r. 1966 připomínal místo morového hřbitova za vsí Holešovice a od r. 1986 je instalován na dnešním místě. ...Jeho historie je však podstatně složitější. V r. 1680 postihla Čechy jedna z největších morových pohrom. Oběti epidemie tehdy pohřbívali do hromadných šachtových hrobů na zvláštních hřbitovech mimo lidská sídla a zasypávali je vápnem. Morové pohřebiště u Holešovic dodnes připomíná název krátké uličky Na Šachtě. Tam byl také na paměť obětem původně postaven nákladem rodiny Christiana Meyera morový sloup, přesněji 4,5 m vysoká pilířová boží muka ze žehrovického pískovce. Na podstavci je vztyčen hranolový pilíř o výšce asi 180 cm a nese na vrcholu kapličku otevřenou do tří stran. "Muka Páně", jak byla označena při svém vzniku, stála na svém místě až do r. 1855, kdy se pozemek s nimi dostal do majetku Buštěhradské dráhy. Tehdy byla přesunuta k nedalekému nárožnímu domu, ale již r. 1881 překážela výstavbě schodiště k podjezdu železnice a musela se stěhovat znovu. Definitivně tedy opustila své mrtvé a našla nové místo na pozemku bývalé holešovické plynárny nedaleko křižovatky dnešních ulic U Výstaviště a Za Elektrárnou. Zůstala tam přes 80 let, přestože byla r. 1949 těžce poškozena nákladním vozidlem. Nejspíše šlo o poškození úmyslné, neboť doba tehdy sakrálním symbolům vůbec nepřála. K dalšímu stěhování došlo r. 1966. Troska barokní stavbičky byla rozebrána, protože její místo potřebovala stavba sportovní haly. Jednotlivé kamenné díly byly uloženy na nepoužívaný hřbitov u kostela sv. Klimenta v Bubnech. K záchraně barokního díla došlo až po 20 letech. V r. 1986 bylo restaurováno a přeneseno na dnešní místo v zoo, kde už snad nikomu překážet nebude. Je však přístupné jen návštěvníkům zahrady. Bylo instalováno na nový podstavec z božanovského pískovce, který byl použit i při opravě poškozených a chybějících částí. Latinské, české i německé nápisy na bocích jsou již ze značné části nečitelné a kovová deska u sloupu o jeho historii ani původním umístění žádné podrobnosti neuvádí. Čtenář se však pocvičí ve znalosti římských čísel..
|
Přihlášení |
