
Ves Odolena Voda, dříve též Vodolina Voda, Odolena Vodis či prostě Odolka či Vodolka byla založena poměrně záhy. Lokalita osídlená již od mladší doby kamenné je situována v malé nadmořské výšce a má mírné klima. První zápis však pochází až z roku 1352, a to ze zápisu o majetku kapituly při sv. Vítu na Pražském hradě. Zápisy hovoří o kostelu sv. Klimenta, faráři či vikáři. Roku 1374 je pak zmiňován Jan Laclík z Odoleny Vody, rytíř. Existence panského sídla ve vsi se týká zápis z roku 1407, v kterém se rektor kostela svatého Mikuláše na Novém Městě pražském pře s paní Bětkou o tzv. nápravu. Jednalo se o doživotní pronájem nějakého panství za určité služby. Prakticky vždy bylo součástí nápravy sídlo, někdy však jen poplužní dvůr. Odolena Voda zůstala v držení kapituly až do počátku husitského hnutí. Díky následné sekularizaci získalo ves Staré Město pražské, kterému patřila více než sto let. Postupně panství pronajímalo za… číst dále
První zápis o tvrzi ze zápisu o majetku kapituly při sv. Vítu na Pražském hradě.
Je zmiňován rytíř Jan Laclík z Odoleny Vody
Po povstání měšťanů proti Ferdinandovi I. Habsburkému byl majetek Starého Města zkonfiskován a stal se na krátkou dobu královským majetkem, posléze byl pak prodán za 750 kop českých grošů Sekerkům ze Sedčic. Odolena Voda byla nejprve ve společném držení Fabiána, Jana a Beneše Sekerků společně s Lobkovicemi, Mlékojedy a Neratovicemi.
Byl celý majetek zkonfiskován a ihned prodán Polyxeně z Lobkowicz za 9 000 zlatých.
Došlo k rozdělení majetku.
Syn Polyxeny Václav z Lobkowicz směnil Odolenu Vodu a Červenou Lhotu za vesnici Ctiněves s jezuitskou kolejí.
Po zrušení jezuitského řádu je majetek převeden na studijní fond, prameny v této době tvrz nezmiňují, poněvadž hrála pouze podřadnou roli obytného objektu pro poplužní dvůr.
Přešel majetek panství do rukou náboženského fondu a ten ho dále pronajímal.
Byl nájemce August z Ledebouru, který ves i se sousedními Břežany roku 1820 odkoupil.
Koupil majetek Jan ze Somssich
Koupil majetek Matyáš Friedrich z Riesse. Jeho syn Adolf pak držel statek až do konce 19. století, kdy ho odprodal Hospodářské kreditní bance.
Hospodářská kreditní banka odprodala statek Ferdinandu Blochovi–Bauerovi. Tomu patřil až do 2. světové války, kdy byl přiřazena k majetku německého státu. Po válce byl nakrátko vrácen rodině Blochů, ale následně znárodněn a přičleněn ke Státnímu statku Ďáblice.
Došlo k vytvoření Státního statku Odolena Voda. Objekt tvrze byl využíván k bytovým čelům, postupně zchátral.
Po revoluci byl spekulativně odprodán firmě Kenvelo, zbylí obyvatelé vystěhováni a objekt dále chátral.
Zakoupil objekt pan Kodym, který ho postupně rekonstruje.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.