
Třípatrový dům na hluboké a úzké parcele nepravidelného tvaru si velmi dobře zachoval gotické a renesanční stavební prvky. Průčelí je pětiosé, zakončené výrazným trojdílným renesančním štítem. V pravé části průčelí je vjezd zdobený bosovaným portálem, dochovala se zdobná vrata datovaná letopočtem 1615. Ve dvorním traktu jsou klasicistní pavlače s umělecky hodnotným kovaným zábradlím.
První zmínka o domě na tomto městišti je z roku 1364 a již v r. 1402 je zmínka o tom, že dům je opatřen na fasádě malovaným znamením pěti korun. Z gotického objektu se dochovaly sklepy s portály, rozčlenění přízemí, zdi až do výše druhého patra i zbytek členění fasády (odkryté jako zbytek cihlové hlavní římsy na uličním průčelí). O něco mladší původ má dvorní vestavba, která přehradila uličku, která v těchto místech procházela. Po roce 1600 započal Petr Nerhoff z Holtenperka s renesanční přestavbou, která určila dnešní podobu budovy. Architektura nově upraveného domu je v Praze unikátní, odpovídá pozdně renesanční architektuře německé. Jako její vzor je uváděna augsburská radnice. Přestavba byla ukončena v roce 1615, ale ještě někdy po roce 1641 došlo k dalším úpravám - stále ještě ve stylu pozdní renesance. Pozdější – barokní a klasicistní úpravy – se týkaly zejména vnitřních dispozic a vestaveb ve… číst dále
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let