
Renesanční zámek v areálu výzkumného ústavu u kostele Všech Svatých 14 km jv. od centra Prahy. Obdélná patrová budova s nevýrazným středním rizalitem postavena koncem 16 stol. Smiřickým,po konfiskaci za třicetileté války od r.1626 Lichtensteinů. Do dnešní podoby upraven r.1711. Na vých. vstupní zazděny 2 kamenné desky z doby postaveni zámku.
Jádro zámecké budovy tvoří bývalý panský dům (1591) Jaroslava Smiřického. Liechtensteini jej vlastnili od roku 1623. Švédové tuto budovu roku 1639 (již jakož to zámek) vypálili, byl ale záhy opraven. Současný vzhled zámečku vychází z přestavby Janem A. z Liechtensteina roku 1711.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let