zahradní průčelí
© Alena Volná, 05/2011
Lannova vila
reprezentační zařízení AV ČR
Novorenesanční letní odpočinkové sídlo bylo v l. 1870–71 postaveno podle stavebních plánů Ignáce Ullmanna pro významného českého podnikatele v oboru železniční i lodní dopravy a obchodu a průmyslníka Vojtěcha Lanna. Kopie vily byla postavena v Tyrolích. Dnes reprezentační zařízení Akademie věd ČR.
Vila stojí v místech, kudy vedla stará cesta z Prahy do osady Přední Ovenec, později přejmenované na Bubeneč, v sousedství čínského velvyslanectví.
Alena Volná , 5.6. 2011
popis
Novorenesanční letní odpočinkové sídlo bylo postaveno v letech 1870–71 podle stavebních plánů Ignáce Ullmanna (1822–1897), výtvarné práce provedl Ullmannův švagr Antonín Barvitius (1823–1901), venkovní fresky na stěnách terasy s motivy dětských her byly provedeny podle kartonů Josefa Mánesa. Budova na pravoúhlém půdorysu je patrová s dvoupatrovou věží, do níž vede točité kamenné schodiště zakončené vyhlídkovou terasou s kuželkovou balustrádou. K vile přiléhá zahrada s altánem, z původních hospodářských budov vznikly obytné budovy sloužící jako hotelové zařízení Akademie věd ČR.
Alena Volná , 5.6. 2011
historie
Vilu nechal zbudovat významný český podnikatel v oboru železniční i lodní dopravy a obchodu a průmyslník (postavil např. Masarykovo nádraží, Negrelliho viadukt, Buštěhradskou dráhu pro dopravní obsluhu jím založeného kladenského uhelného a průmyslového komplexu) Vojtěch rytíř Lanna (1836–1909), rovněž velký milovník a sběratel umění, spoluzakladatel a štědrý mecenáš Uměleckoprůmyslového muzea, jemuž věnoval rozsáhlé sbírky. Vila, jejíž dvojče bylo postaveno v Tyrolích, využívala rodina Lannů do roku 1913, kdy byla prodána a později přešla do vlastnictví státu. Od roku 1957 je ve správě Akademie věd ČR a byla renovována pro účely reprezentace.
Alena Volná , 5.6. 2011
