Středokluky - hosp. dvůr od východu
© Jiří Špaček, 05/2017
Středokluky jsou prvně doloženy r. 1316. Dnes je to velká obec při západním okraji Prahy, která má přes tisíc obyvatel. Leží asi kilometr západně od dálnice D7 ke Slanému, na níž je stejnojmenný exit. Její součástí je i osada Černovičky na opačné straně dálnice s kostelem sv. Vavřince románského původu (viz samostatné heslo). Obci dominuje barokní kostel sv. Prokopa, pod nímž se nachází bývalý hospodářský dvůr č. p. 1, v němž v minulosti stávala tvrz.
Nezvyklé jméno obce vysvětluje její znak. "Kluk" bylo totiž staročeské označení druhu šípu, tři takové zkřížené, stříbrně opeřené zlaté šípy se nacházejí ve znaku i na vlajce obce.
Středokluky leží v blízkosti pražského Letiště Václava Havla a mají s Prahou dobré autobusové i železniční spojení. Nádraží Středokluky však leží až na jihovýchodní hranici katastru asi 1,5 km od centra obce.
První písemná zmínka o obci pochází z r. 1316 a od r. 1399 se zde připomíná tvrz, kterou vlastnil od r. 1415 pražský měšťan Petr Meziříčský. ...Za husitské revoluce byly Středokluky a okolí jako katolický majetek zpustošeny. V r. 1420 při tažení žateckých, lounských a slánských houfů do Prahy byla středoklucká tvrz podobně jako sousední v Makotřasech, s nimiž byly Středokluky spojeny v jeden statek, vypálena. Přitom byl upálen i tamní farář Mikuláš z Domažlic se svým kaplanem. Statek Středokluky pak zabrali Pražané a dále se majitelé velice často střídali, až se v první polovině 16. století stali držiteli Středokluk Bezdružičtí z Kolowrat a vlastnili je do roku 1623, kdy byl zdejší statek Vladislavu Abdonu Bezdružickému z Kolowrat zkonfiskován pro účast na stavovském odboji. Statek, který r. 1631 ještě zpustošili Sasové, koupili r. 1645 jezuité od sv. Klimenta pro seminář sv. Václava a v majetku jezuitského řádu zůstal až do jeho zrušení. Od r. 1773 se Středokluky spolu se statkem Tuchoměřice dostaly do majetku novoměstského konviktu a později patřily studijnímu nadačnímu fondu. Tvrz postupně chátrala a koncem 18. století již byla v rozvalinách. Do našich dnů se z ní nezachovalo nic. Dochoval se však popis inventáře středokluckého statku ze 17. století, v němž jsou tvrz i její zařízení dost podrobně popsány, takže si můžeme o nich učinit určitou představu. Podle něj šlo o několikapatrové, nepříliš rozsáhlé stavení, nacházející se u hospodářského dvora. V každém patře byly dvě až tři místnosti. Podle uspořádání místností to byla nepochybně věžovitá stavba, obvyklý typ gotické tvrze ze 14. století. Nejníže při zemi byla světnice, spíž, kuchyň a síň, dále nad nimi mázhaus a panská světnice, v dalším patře fraucimor se třemi zasklenými okny a s přilehlou světnicí bez oken. Nejvýše se pak nacházel špýchar.
|
Přihlášení |
