
První zmínka o Zbraslavi pochází již ze zakládací listiny kladrubského kláštera, kterému zdejší knížecí dvůr patřil. V roce 1268 jej výměnou získal Přemysl Otakar II., který si zde zřídil lovecký hrad, podle dobových popisů "dům s věžemi a velmi pevnými zdmi". Hrad si velmi oblíbil i jeho syn Václav II., který toto místo zvolil roku 1292 pro stavbu nového velkolepého kláštera pojmenovaného Aula regia. Základní kámen byl položen roku 1297, ale dokončení svého díla se král již nedočkal. Roku 1304 jej věnoval řádu cisterciáků a o rok později zde byl uložen do hrobky ozdobené svou sochou. Pochováni zde byli i jeho potomci - zavražděný král Václav III. a královna Eliška Přemyslovna, která za svého života pokračovala ve stavbě klášterních budov. V těžkých dobách po vymření Přemyslovců zbraslavský opat Konrád výrazně zasahoval do dějin země, roku 1310 se podílel na zvolení Jana Lucemburského českým králem. Jeho nástupci Otto a Petr Žitavský… číst dále
jednu z nejvážnějších chvil svého života prožíval Konrád, opat kláštera zbraslavského, dne 21. června r. 1306. Zavítal tehdy na Zbraslav král Václav III., aby se tu v den prvního výročí smrti svého otce pomodlil u jeho hrobu. Byl mladistvý, čítal teprve sedmnácte let, ale na svůj věk byl vyspělý a přitom bujarý a velmi rozmařilý. Tím horší bylo, že se obklopil mladými šlechtici stejně lehkomyslnými, jako byl on sám. Stávalo se tak při pitkách, když mysl jeho bývala zastřena přílišným požitím vína, že rozdával dvory a statky korunní svým milcům, číhajícím na jeho slabou chvíli. I bylo líto všem, jimž osud vlasti ležel na srdci, že mladý král mrhá dědictvím svého otce a že hynou i dary ducha, jimiž byl obdařen. Obavy byly tím větší, že byl „po meči“ posledním z rodu Přemyslova, poslední jeho nadějí. Proto opat Konrád, důvěrný přítel zesnulého krále, s úzkostí pozoroval každý krok Václavův a pro jeho poklesky, jimiž hubil tělo… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.