
Hora Oblík je jedním z četných čedičových útvarů Českého středohoří. Nachází se asi 6 km severně od města Louny v povodí řeky Ohře. Výška Oblíku činí 509 m n. m. Geologický útvar je od roku 1967 vyhlášen za NPR s plochou asi 20,5 ha, ta je součástí CHKO České středohoří. Najdeme zde např. koniklec luční, kavyl Ivanův, kozinec dánský, ovsíř stepní a mnoho dalších rostlin. Je zaznamenán výskyt ptáků jako bělořita šedého, dřemlíka tundrovitého, dudka chocholatého a dalších. Z plžů jde o vzácnou hrotici obrácenou, vrkoče horského či zrnovku trojzubou.
Pod Oblíkem stávala stejnojmenná vesnice, o které je první písemný záznam z roku 1335. Patřila klášteru magdalenitek z Loun. V době třicetileté války zanikla. Dnes zde stojí hospodářský dvůr. Na jižních svazích hory se ve středověku pěstovala vinná réva.
Na Oblík se nejlépe dostaneme po zelené turistické značce z Loun. Ta vede kolem rozhledny Stříbrník, Dobroměřického rybníka, dále na vrchol Oblíku a odtud do vesničky Mnichov. Jedná se o kratší vycházku z okresního města, které poutá středověkým charakterem svého jádra - např. hradby a brány, kostel sv. Mikuláše a historické domy na náměstí.
Na vrcholové plošině byly nalezeny v krtincích koncem 70. let B. Štauberem a v roce 1998 P. Holodňákem zlomky eneolitické keramiky. Využívání kopce zcela nevhodného k běžnému osídlení ukazuje spíše na sakrální účel, běžný v pravěku v Českém středohoří. Ostatně to potvrzuje i stavba novověké kaple z roku 1507, zničené po třicetileté válce, navazující na uctívání pohanských božstev, obvyklá praxe katolické církve, která stavěla své chrámy na místech pohanských svatyní. V minulosti byl kopec hospodářsky využíván jako pastvina pro chov ovcí a skotu, což zabraňovalo vegetaci vysokostébelnatých společenstev a křovin. V současné době je Oblík spolu se Srdovem a Brníkem zařazen do programu Natura 2000 k ochraně stepních společenstev a vzácného saranče Stenobothrus eurasius..