Pohled z jihu
© Prudký Martin, 03/2010
Kopec Homolka stojí na východním okraji Stehelčevsi a vyúsťuje k němu ulice Na homolce. Lze k němu dojet autem.
Vrch Homolka je tvořen algonkickými břidlicemi, severní úpatí lemuje Dřetovický potok a okolní terén jej převyšuje o dvacet metrů. Severní a západní svahy jsou strmé, zatímco na východě a jihu jsou mírné. ...Vrchol kopce má trojúhelníkové temeno o rozměrech zhruba 150 krát 100 metrů. Jižní, mírný svah byl opevněn kromě dřevěné palisády i příkopem. Na této straně se nalézala i brána. Další se byla v severovýchodním rohu opevnění. Cestu k vodě umožňovala dvojitá branka v severním rohu. Jinak pravěcí stavitelé mistrně využili terén kopce. Opevňovací práce byly rozděleny do dvou etap. V první byla po celém obvodu postavena palisáda, zapuštěná do 30 cm široké rýhy a v druhé fázi bylo opevnění rozšířeno o příkopy a dřevěnou hradbu, tvořenou z kůlů zapuštěných do žlabu ve vzdálenosti 2,5 m od sebe, doplněnou vodorovnými trámy zasunutými mezi kůly. Z obou stran byl k hradbě přisypán hlinitý val. V tomto mladším období fortifikace kryla osídlení tvořené nejméně 26 dřevěnými domy se zahloubenými kůly. Podle archeologů osada zanikla následkem požáru..
Na kopci Homolka stávalo v období eneolitu hradiště. Eneolit neboli pozdní doba kamenná bylo období lidských dějin v období asi 4500 až 2300/2100 před Kristem. Bylo to poměrně neklidné období vyznačující se pohyby obyvatel, a proto začínají vznikat skutečná opevnění na přírodních výšinných lokalitách. ...Některé kultury začínají budovat nad pohřbem – hrobem – mohylu. Mezi obvyklými kamennými a keramickými nálezy se začínají objevovat první měděné předměty. Keramika z tohoto období se vyznačuje kvalitním řemeslným a výtvarným zpracováním. Lokalita na Homolce byla osídlena lidmi tzv. řivnáčské kultury a nálezy přispěly k jejímu základnímu zpracování. První vykopávky zde proběhly na konci 19. století, ale skutečný komplexní výzkum provedla až americká expedice vedená V. J. Fewdesem v letech 1929–1931. Členové výzkumného týmu vzbudili v předválečné středočeské vsi poprask. Dětem rozdávali čokoládu, jezdili na koních a byli objektem zájmu místních děvčat. Na konci války bylo na kopci stanoviště protiletadlového děla FlaK, legendární německé protiletadlové zbraně ráže 8,8 cm. Pamětník pan Pavel Charous, bydlící v domku pod kopcem, vzpomíná, že se jim jednou, když dělo vystřelilo, propadl sklep. Po válce v letech 1960–61 výzkum pokračoval za účasti Fewkesova asistenta R. W. Ehricha revizní výzkum ve spolupráci s E. Pleskovou z Archeologického ústavu. Po skončení výzkumů byl původně holý kopec zalesněn, aby vytvořil větrolam. Ojedinělý je také nález hrobu významné ženy, snad kněžky, vybavené na poslední cestu měděným pektorálem (náprsním šperkem), ulity mlžů, náramky a kamenným idolem houslovitého tvaru, podobné artefakty známe z Bulharska, Anatólie i egejské oblasti..
