
Kostel je jednoduchou, obdélnou stavbou, s osou mírně odchýlenou od směru západ-východ. Vchod do kostela je ve východním průčelí lodi, za jednoduchými obloukovitými arkádami. Nad arkádami je prostor (kruchta), osvětlený nízkým širokým oknem, krytým stříškou, nad níž je nápis "Chvalte Hospodina" a červený znak kalicha. Z půdorysu obdélné lodi se sedlovou střechou vystupuje u jihovýchodního nároží hranolová věž s dlátovou střechou. V západní stěně lodi je vstup na schodiště. Hladké nečleněné stěny lodi prolamují na severní a jižní straně velmi úzká, vysoká okna.
Před kostelem stojí památník osvobození, jehož výzdoba a nápisy odrážejí atmosféru v české společnosti po skončení 2. světové války a odsunu sudetských Němců, kteří pomohli zničit československý stát. Památník zdobí bronzové reliéfy prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše. Horní nápis zní: Dne 9. května 1945 vrací se po staletích česká půda opět do českých rukou, věrni zůstaneme. Dolní nápis reflektuje vlastenectví volyňských Čechů: 1870–1945 věrni svému jazyku i vlasti vrací se naši volyňští bratři na půdu svých otců.
V Chotiněvsi byl proto ustanoven v r. 1947 farní sbor Českobratrské církve evangelické se dvěma kazatelskými stanicemi v blízkých Encovanech a Habřině. Chotiněvští nejprve vykonávali bohoslužby po domácnostech, ale usilovali o stavbu kostela. Povolení bylo po velkém úsilí získáno a 10. prosince 1950 byl slavnostně položen základní kámen. Díky velkému podílu práce odvedené farníky a neúnavné organizátorské práci Jaroslava Opočenského byl kostel za necelý rok postaven a 18. listopadu 1951 slavnostně otevřen. Jaroslav Opočenský se stal prvním farářem sboru a byl jím až do r. 1957. Projektantem kostela byl architekt Bohumil Bareš. R. 1987 byla ke kostelu přistavěna věž..