
Modletický zámek leží jen pár kilometrů od jižních hranic Prahy. Patrová budova s mansardovou střechou vrcholící drobnou vížkou je od r. 1995 součástí výrobního areálu Zámecké výrobny uzenin. V samotném objektu zámku probíhá část výroby, jsou zde umístěny i skladové prostory. Další pomocná budova výroby byla vystavěna již v roce 1986, za správy Státního statku.
Hlavní (severní) průčelí směřující do dvora si zachovalo duch zámecké budovy, zatímco odvrácené jižní je poznamenáno uvnitř probíhající průmyslovou výrobou. Boční mělce vystupující rizality jsou utopeny za strohým přízemním přístavkem, z kterého vyrůstá množství komínků, vývodů klimatizace apod. Od severovýchodu k areálu přiléhá zámecký rybník.
V té době byly v Modleticích dva poplužní dvory a dva kmetcí dvory. Tyto statky byly po r. 1547 formálně přiznány Novoměstským, kteří se však stali skutečnými uživateli až v r. 1586, kdy je odkoupili od císaře za 2000 zlatých rýnských. V l. 1528 – 1531 držel Modletice Václav Mutrplos z Tedražic, který je prodal jako již pustý dvůr Janu Zápskému ze Záp. V 17. století byly Modletice deskovým statkem, jehož majitelé se rychle střídali. První zmínka o zámku je až z r. 1778. Mezi majiteli Modletic se uvádí r. 1741 Jan Josef Löw z Erlsfeldu, později patřily rytíři Leopoldu Fr. Felsovi z Hartensteinu a v r. 1784 je získal pražský nákladník Janoušek. R. 1798 vlastnil statek Johan J. Kempl, v r. 1799 hrabě Karel Pachta, r. 1806 Josef Koch, r. 1810 hrabata Jan a Antonín Lažanští, v r. 1814 Vincenc Rauscher, následujícího roku rytíř Ignác Schoenfeld a J. E. Kamper, r. 1816 svodobný pán Vincenc Svicenberg, r. 1818 F. I. Vlach, r. 1829 Barbara Peterková a konečně r. 1829 Ignác Vyšín, který připojil ke statku část vsi Herink. Zámek nacházející se v jižní části obce je vystavěn v barokním slohu, je jednopatrový s mansardovou střechou. Vnitřní prostory jsou plochostropé.