Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 02/2008
Hřbitov je dobře viditelný z hlavní ulice procházející Mořinou. Nachází se na stráni nad obcí, asi 500 metrů od návsi. Vede k němu odbočka ze žluté turistické značky. Byl založen roku 1735–36 a dochovalo se na něm asi 150 náhrobků barokního a klasicistního typu – některé z nich mají zajímavé kamenické zpracování. Náhrobky jsou z pískovce a vápence, novější z černé žuly. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1741. Pohřbívalo se zde do 30. let 20. stol. – nejmladší hroby jsou v severovýchodním cípu hřbitova. V současné době probíhá oprava hřbitovní zdi, márnice je zvenčí opravená, uvnitř však (únor 2008) poškozena vandaly. Na márnici latinsko-hebrejská pamětní deska z doby založení hřbitova.
Milan Caha (zdroj: Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer, 1992), 14.2. 2008
historie

Židé v Mořině

Nejstarší zmínka o Židech v Mořině je z r. 1724, v té době zde žily 2 židovské rodiny. Větší počet rodin se zde usadil ve 2. polovině 18. stol. V té době zde vznikla židovská náboženská obec (hřbitov byl ale založen již dříve). V roce 1793 žilo v Mořině 14 rodin (více než 60 osob), byla zde modlitebna a špitál. Největší židovské osídlení bylo zaznamenáno v roce 1846, kdy v Mořině žilo 16 rodin. Od té doby počet Židů klesal, v roce 1930 žily v Mořině už jen 4 osoby hlásící se k židovskému vyznání. Organizačně byla náboženská obec přičleněna k ŽNO Beroun již v roce 1908. Malá židovská čtvrť se synagogou v západní části vsi byla tvořena 8 obytnými domy. V Mořině se narodil Jakob Eduard Pollak (narozen 1818), osobní lékař íránského šacha, zakladatel systému teheránského zdravotnictví.

Milan Caha (zdroj: Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer, 1992), 14.2. 2008

Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Mořina

Místa v okolí

 synagoga
 lom Velká Amerika
 kostel sv. Stanislava
 lom Malá Amerika
 Karlštejn
 boží muka
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 Lužce
 kaple sv. Vojtěcha
 Karlík
 Bubovické vodopády
 Vysoký Újezd
 Solvayovy lomy
 Loděnice
 lom Alkazar
 Chrustenická šachta
 Dobřichovice
 kostel sv. Martina
 Korno
 Škrábek
 kostel sv. Kateřiny
 Třebotov
 Choteč
 Liteň
 synagoga
 Svinaře
 mlýn U Veselých
 Tetín
 židovský hřbitov
 Na Pišťáku
 kostel sv. Ludmily
 Hořelice
 Tetín
 Všenory
 židovský hřbitov
 Korunka
 Brandejsova hrobka
 Lhotka
 Kalinův mlýn
 Černolické skály
 kostel sv. Václava
 Taslarův mlýn
 kostel sv. Jiří
 Řitka
 Zajíčkův mlýn
 radnice
 městské opevnění
 Beroun
 Kazín
 děkanství
 Bacín
 Humenská
 parní motorový mlýn
 Městská hora
 pivovar
 kaple
 Mníšek pod Brdy
 Velká hospoda
 kostel sv. Václava
 synagoga
 kostel Všech svatých
 Koněpruské jeskyně
 synagoga
 Všeradice
 Požáry
 Lochkov
 Trnová
 skanzen Řepora
 kostel sv. Ducha
 Králův Dvůr
 Kotýz
 Trunečkův mlýn
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Lukáše
 Děd
 Suchomasty
 kostel sv. Jiří
 kostel Všech svatých
 Červený Újezd
 kostel sv. Havla
 Litovice
 kostel sv. Jiří
 Tmaň
 Karlův stánek
 sladovna
 kaple sv. Blažeje
 pivovar
 Popovice
 Zbraslav
 kostel sv. Mikuláše
 Bojiště
 kostel sv. Rodiny
 Zvolská homole
 Hájčí dvůr
 fara
 mariánský sloup
 Hostivice
 poštovní stanice
 zvonice
 kaple
 kostel sv. Martina
 kaplička
 Suchý mlýn
 kostel sv. Prokopa
 Butovice
 Závist-Šance
 Závist
 Unhošť
 Komořany
 Maltézský mlýn
 Osov
 Stradonice
 socha sv. Václava
 Vysoký vrch
 měšťanský dům
 kaple sv. Barbory
 měšťanský dům
 hřbitovní kaple
 Jinonický dvorec
 Motol
 lázně Malá Chuchle
 Neumětely
 kostel sv. Vavřince
 Bílá hora
 Nižbor
 synagoga
 kostel sv. Kiliána
 Branický most
 zvonička
 Viereckschanze
 toleranční hřbitov
 kaple sv. Bartoloměje
 Cibulka
 Kyšice
 Cibulka
 kaple sv. Floriána
 letohrádek Hvězda
 Hlubočepské jeskyně
 Pražský Semmering
 Raudnitzův dům
 Šafránka
 Hansfalkovský dvůr
 Akciové ledárny
 Šmukýřka
 Šemíkův pomník
 Dívčí hrady
 Neumětely
 Slovanka
 Zámečnice
 Libomyšl
 Kuglvajt
 rozhledna Šiška
 Ladronka
 Děvín
 Dominikánský dvůr
 Turbová
 Skalka
 Klikovka
 Hradištko
 letohrádek Klamovka
 Svojsíkova mohyla
 Větrník
 Zlíchovský lihovar
 Spiritka
 most Dr. E. Beneše
 mariánský sloup
 Veleslavín
 kostel Všech svatých
 Bertramka
 Horní Palata
 Rothmayerova vila
 Kajetánka
 synagoga
 evangelický kostel
 letohrádek Kinských
 Portheimka
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Norberta
 Medvědí kašna
 kostel sv. Rocha
 kostel sv. Michala
 Národní dům
 Kučerův palác
 kaple Božího hrobu
 kostel sv. Vavřince
 Hladová zeď
 Petřínská rozhledna
 Šlikův palác
 Černínská zahrada
 kaple sv. Matouše
 Černínský palác
 socha Jana Nerudy
 Kapucínský lazaret
 kaple sv. Barbory
 kaple sv. Anny
 Lobkowiczký palác
 Hrzánský palác
 Martinický palác
 kaple Jezulátka
 dům Václava z Radče
 Dům pážat
 Martinický palác
 Toskánský palác
 kostel sv. Vavřince
 socha sv. Václava
 Arcibiskupský palác
 Vrtbovská zahrada
 palác Turbů
 Nostický palác
 kaple sv. Kříže
 Kohlova kašna
 kostel sv. Prokopa
 kostel Panny Marie
 Morzinský palác
 Grömlingovský palác
 Kounický palác
 Staré proboštství
 Velkopřevorský mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 dům U Splavínů
 dům U Tří pštrosů
 Malostranská radnice
 palác Lažanských
 Kaisersteinský palác
 dům U Schnellů
 jezuitské gymnázium
 Šternberský palác
 Oettingenský palác
 Thunovský palác
 kaple Všech svatých
 Biskupský dvůr
 Pražský hrad
 Lužický seminář
 dům U bílé kuželky
 Ústav šlechtičen
 Ledebourský palác
 kaple sv. Eliáše
 Juditin most
 Karlův most
 Lobkowiczký palác
 Pálffyovský palác
 Kolovratský palác
 Valdštejnský palác
 palác Thurn-Taxisů
 Fürstenberský palác
 Hergetova cihelna
 Mánesův most
 Strakova akademie
 Mariánské hradby
Základní informace místa
ID místa: 6028
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 14.2.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama