Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.
Hřbitov je dobře viditelný z hlavní ulice procházející Mořinou. Nachází se na stráni nad obcí, asi 500 metrů od návsi. Vede k němu odbočka ze žluté turistické značky. Byl založen roku 1735–36 a dochovalo se na něm asi 150 náhrobků barokního a klasicistního typu – některé z nich mají zajímavé kamenické zpracování. Náhrobky jsou z pískovce a vápence, novější z černé žuly. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1741. Pohřbívalo se zde do 30. let 20. stol. – nejmladší hroby jsou v severovýchodním cípu hřbitova. V současné době probíhá oprava hřbitovní zdi, márnice je zvenčí opravená, uvnitř však (únor 2008) poškozena vandaly. Na márnici latinsko-hebrejská pamětní deska z doby založení hřbitova.
Milan Caha, 14.2. 2008
Nejstarší zmínka o Židech v Mořině je z r. 1724, v té době zde žily 2 židovské rodiny. Větší počet rodin se zde usadil ve 2. polovině 18. stol. V té době zde vznikla židovská náboženská obec (hřbitov byl ale založen již dříve). V roce 1793 žilo v Mořině 14 rodin (více než 60 osob), byla zde modlitebna a špitál. Největší židovské osídlení bylo zaznamenáno v roce 1846, kdy v Mořině žilo 16 rodin. Od té doby počet Židů klesal, v roce 1930 žily v Mořině už jen 4 osoby hlásící se k židovskému vyznání. Organizačně byla náboženská obec přičleněna k ŽNO Beroun již v roce 1908. Malá židovská čtvrť se synagogou v západní části vsi byla tvořena 8 obytnými domy. V Mořině se narodil Jakob Eduard Pollak (narozen 1818), osobní lékař íránského šacha, zakladatel systému teheránského zdravotnictví.
Milan Caha, 14.2. 2008