
Zámek je přístupný, ale jeho interiery jsou znacně nebezpečné.
Dnešní mohutná dvoupatrová budova tvrze (později zámku) s vysokou věží ukrývá dosud celou řadu pozoruhodných starších konstrukcí a architektonických detailů. Z budovy původní pozdně gotické tvrze, zřejmě ve tvaru mohutné obdélné budovy s malým přístavkem na jihozápadě, se do dnešní doby dochovaly dva portály v přízemí jižní části budovy. Z renesanční přestavby pochází již zmíněný portál se sdruženým erbem Mirošovských či hřebínková a valené výsečové klenby v přízemí, a také jen v malých zbytcích dochovaná sgrafitová výzdoba fasád. O něco mladší je pak schodišťová věž, přistavěná k jižnímu průčelí někdy na počátku 17. století. Po polovině 17. století vznikla za Lobkoviců již jen kaple v malém přístavku na západní straně a došlo především na úpravy s cílem zvýšení pohodlí a dodnes částečně dochovanou výzdobu interiérů prvního a druhého patra v barokním slohu. V současné době je bohužel celá… číst dále
První zmínky o Mirošovicích pocházejí již z počátku 13. století, kdy byla jedna z částí vsi majetkem kláštera v nedalekém Oseku. V průběhu následujícího století zde již vzniklo panské sídlo (zřejmě tvrz) rytířů Mirošovských, jehož členové se zde připomínají k roku 1363. O podobě této starší tvrze ani o jejím umístění ve vsi ovšem chybí jakékoli informace. Dodnes v přestavěné podobě dochovaná pozdně gotická tvrz vznikla pak zřejmě někdy na konci 15. století, neboť se poprvé v pramenech objevuje v roce 1523. V majetku rodu zůstalo zboží až do roku 1599, kdy jej spolu s již renesančně přestavěnou tvrzí (přestavbu datuje letopočet 1554 na dochovaném nadpraží portálu se znaky Mirošovských) od Jana z Mirošovic odkoupil Zdeslav Kaplíř ze Sulevic. Po krátké šternberské držbě (od r. 1616) a několika dalších majitelích získali nakonec roku 1668 Mirošovice majitelé blízké Bíliny Lobkovicové, za nichž získala původní tvrz… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.