Mirošovice

Budova tvrze (vlevo) a jedno z rozpadajících se hospodářských stavení dvora

© Filip Matoušek 9/2005

Přístupnost

Zámek je přístupný, ale jeho interiery jsou znacně nebezpečné.

Dnešní mohutná dvoupatrová budova tvrze (později zámku) s vysokou věží ukrývá dosud celou řadu pozoruhodných starších konstrukcí a architektonických detailů. Z budovy původní pozdně gotické tvrze, zřejmě ve tvaru mohutné obdélné budovy s malým přístavkem na jihozápadě, se do dnešní doby dochovaly dva portály v přízemí jižní části budovy. Z renesanční přestavby pochází již zmíněný portál se sdruženým erbem Mirošovských či hřebínková a valené výsečové klenby v přízemí, a také jen v malých zbytcích dochovaná sgrafitová výzdoba fasád. O něco mladší je pak schodišťová věž, přistavěná k jižnímu průčelí někdy na počátku 17. století. Po polovině 17. století vznikla za Lobkoviců již jen kaple v malém přístavku na západní straně a došlo především na úpravy s cílem zvýšení pohodlí a dodnes částečně dochovanou výzdobu interiérů prvního a druhého patra v barokním slohu. V současné době je bohužel celá…  číst dále

Historie

První zmínky o Mirošovicích pocházejí již z počátku 13. století, kdy byla jedna z částí vsi majetkem kláštera v nedalekém Oseku. V průběhu následujícího století zde již vzniklo panské sídlo (zřejmě tvrz) rytířů Mirošovských, jehož členové se zde připomínají k roku 1363. O podobě této starší tvrze ani o jejím umístění ve vsi ovšem chybí jakékoli informace. Dodnes v přestavěné podobě dochovaná pozdně gotická tvrz vznikla pak zřejmě někdy na konci 15. století, neboť se poprvé v pramenech objevuje v roce 1523. V majetku rodu zůstalo zboží až do roku 1599, kdy jej spolu s již renesančně přestavěnou tvrzí (přestavbu datuje letopočet 1554 na dochovaném nadpraží portálu se znaky Mirošovských) od Jana z Mirošovic odkoupil Zdeslav Kaplíř ze Sulevic. Po krátké šternberské držbě (od r. 1616) a několika dalších majitelích získali nakonec roku 1668 Mirošovice majitelé blízké Bíliny Lobkovicové, za nichž získala původní tvrz…  číst dále

Půdorys místa

Katastrální mapa
© J. Úlovec (in Encyklopedie českých tvrzí, II. díl, ARGO 2000)

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

10 České středohoří - západ

Cykloturistické mapy, Kartografie

08 Krušné hory - Mostecko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

103 Krušné hory. Chomutovsko. Mostecko

104 České středohoří. Teplicko

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

2 Krušné hory - východ