Pískovcová socha světce vznikla nákladem Marie Terezie Savojské a Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (její autorství bylo mylně připisováno dílně M. B. Brauna) Upravena byla r. 1795, restaurována 2014.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 02/2020
Pískovcová plastika byla vytvořena nákladem Marie Terezie Savojské a jejího manžela Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského někdy mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (Emanuel Poche autorství mylně připisuje dílně Matyáše Bernarda Brauna). Postava světce v podživotní velikosti, u jeho pravé nohy je drobná postava přemoženého ďábla. Na podstavci je reliéf aliančního erbu lichtenštejnsko - savojského (dělený zlatočervený srdeční štítek a stříbrný kříž na červeném štítě. Socha byla upravena v roce 1795 neznámým sochařem s iniciálami F.M.. Na současné stanoviště byla přesunuta někdy kolem roku 1961 (původně stávala cca 70 metrů severněji), památkově chráněna je od roku 1966. Celkově restaurována byla v roce 2014.
Milan Caha (zdroj: Psota J. ml., Kyselová P., Bednář M., Jindřich J.: Drobné památky v Úvalech a okolí. Klub přátel historie a přírody Úval a okolí 2009), 18.3. 2020
historie

Jan Jiří Šlanzovský

(uváděn též jako Slanzovský či Schlansovský) byl český barokní sochař a řezbář rakouského původu žijící 1682 (?) – 3.4.1752. Zpočátku spolupracoval s M. V. Jäcklem, později měl řadu samostatných realizací v Praze, na Českobrodsku, Kolínsku i jinde. Je mu připisováno autorství výzdoby kostela Panny Marie na Karlově v Praze, několika mariánských sloupů (např. v Mirovicích, Tuklatech či zničeného sloupu v Kostelci nad Černými lesy) i drobnějších plastik.

zdroj: http://www.cojeco.cz, 18.3. 2020

Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH), Škvorec

Místa v okolí

 pivovar
 Škvorec
 Škvorec
 evangelický kostel
 kostel sv. Anny
 socha sv. Donáta
 morový sloup
 kostel sv. Jiří
 lom Na Plachtě
 děkanství
 Klepec
 Na Vinici
 Březí
 Květnice
 Na kostelíku - Lhota
 fara
 Tuklaty
 Žák, zaniklá ves
 kostel sv. Martina
 Šember
 Doubravčice
 Tismice
 Tismice
 Lažany
 Královice
 Skalka
 kostel sv. Martina
 Koloděje
 Šance
 Tuchoraz
 mariánský sloup
 kostel sv. Martina
 zvonice
 Kolovraty
 Jirny
 Říčany
 kostel sv. Ondřeje
 Vyšehořovice
 lom Kaménka
 Tehov
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Havla
 Podlipanské muzeum
 měšťanský pivovar
 Husův kámen
 kostel sv. Václava
 Stará pošta
 masné krámy
 radnice
 Lítožnice
 Uhříněves
 kostel sv. Gotharda
 synagoga
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Havla
 Benice
 Dubeč
 Dubeč
 křížový kámen
 synagoga
 Přistoupim
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Struhařov
 kaple sv. Kříže
 starý špitál
 stará škola
 masné krámy
 Přistoupim
 kostel sv. Vojtěcha
 nový špitál
 kostel sv. Mikuláše
 panská sýpka
 kaple sv. Václava
 Čertousy
 fara
 kostel sv. Petra
 Kounice
 kostel sv. Jiří
 Dubeček
 panská hospoda
 Strančice
 špitál
 synagoga
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Anny
 Zittův mlýn
 kostel sv. Prokopa
 židovský hřbitov
 Myšlín
 mlecí kameny
 evangelický kostel
 Husův sbor
 morový sloup
 obecní kříž
 fara
 Dolní Počernice
 Štefánikova mohyla
 kostel sv. Ludmily
 Chvaly
 kaple se zvoničkou
 kostel sv. Prokopa
 Fantův mlýn
 Vitice
 kostel sv. Jakuba
 Petrovice
 Dobřejovice
 Štít
 Modletice
 Čelákovice
 Stránka
 Hostavice
 Ostrov u Záp
 Předboř
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Václava
 Berchtold
 Konojedy
 Průhonice
 Radonice
 Klučov
 hradiště Na Ptáčku
 Toušeň
 vyhlídkový gloriet
 Doubravka
 Přerov nad Labem
 kostel sv. Vojtěcha
 Nebřenice
 vinořské hradiště
 kaple sv. Anny
 Vřesek
 Hostivař
 Chlum
 Jenštejn
 panský dům
 Lipany
 pomník osvoboditelům
 Kostelní Střimelice
 Švehlův mlýn
 lom Chlum
 kostel sv. Martina
 sousoší Kosmonautů
 Dolejší mlýn
 Vinoř
 Vinoř
 zvonice
 Velké Popovice
 Dřevčice
 kostel Všech svatých
 Vrábí
 Stará hospoda
 kostel sv. Jiří
 Hloubětín
 zvonice
 Ctěnice
 Štiřín
 dům ATIS
 Mandava
 Kří
 Sulice
 Miškovice
 Mydlovar
 Velenec
 kostel sv. Martina
Základní informace místa
ID místa: 14723
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: socha, monument
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 18.3.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama