
Kostel sv. Bartoloměje je jednolodní, obdélníkový s pravoúhlým presbytářem a sakristií umístěnou v ose kostela na jeho východní straně. Hlavní oltář kostela je barokní z 2. čtvrtl. 18. století, s bohatou řezbářskou výzdobou. Na pravé straně chrámové lodi se nachází náhrobní kameny Karla a Hynka Vrábských z Vrábí z konce 16. století. Původně byly umístěny v podlaze, kdy zakrývaly vchod do podzemní hrobky. Při rekonstrukci kostela v roce 1860, kdy byla pokládána nová dlažba, byly náhrobky vsazeny na současné místo.
Původ kostela sv. Bartoloměje sahá do 11. – 12. století, kdy byl vystavěn ve stylu románském. První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1384. V pozdějších letech byla na jižní straně kostela přistavěna raně gotická část se čtvercovým presbyteriem a zvětšena kostelní loď. Během třicetileté války byl kostel vypálen, ale i po opravě nebyl jeho stav dobrý. Při rekonstrukci kostela ve 2. pol. 18. století byl vystavěn nový presbytář. Tehdy byl ale také na severní straně ubourán původní románský kostel. V průběhu 20. století a hlavně v jeho druhé polovině kostel zchátral a byla narušena i jeho statika. I když v 90. letech 20. století byla opravena střecha, na celkovou rekonstrukci kostel stále čeká.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.