Labský vodní stupeň, postavený v letech 1914–32 podle projektu arch. Františka Roitha. Nahradil původní pevný jez, který zhoršoval důsledky povodní v Mlékojedech, Lobkovicích a Kozlech. Součástí díla jsou i odvodňovací stoky z okolní nivy.
Zdymadlo Lobkovice
Původní pevný jez, který vytvářel rozdíl hladin, nutný pro provoz mlýna a továrny na karbid, zhoršoval zároveň povodňové stavy v obcích na obou březích Labe. V rámci prací na zajištění celoroční splavnosti ho asi 300 m níže po proudu nahradil nový pohyblivý jez. Výstavba začala výkopovými pracemi pro komoru roku 1914. Práce značně ztěžovalo buližníkové podloží, které bylo nutno odtěžit. Do stavby negativně zasáhla I. světová válka, práce na komoře byly dokončeny až roku 1922. Nový jez se pak stavěl až v letech 1928–31, po jeho dokončení byl konečně zbořen původní pevný objekt. Architektonické ztvárnění vodního díla vypracoval architekt František Roith. Původně zdymadlo sloužilo i jako veřejný přechod řeky. Tento stav bohužel zanikl při úpravě komory roku 1995. Roku 1945 byla dokončena malá vodní elektrárna, jejíž stavbu financoval Spolek pro chemickou a hutní výrobu Praha, stavebník nedaleké neratovické chemičky (Spolana). V 80. letech 20. století byly původní jezové uzávěry nahrazeny stavidly skříňové konstrukce.
Ivan Grisa, 1.2. 2011
