© Luděk Pitter 08/2004
Stejně jako Karlovy Vary, měli i Mariánské Lázně od svého vzniku početnou ruskou klientelu. Kostel byl postaven na začátku 20. stol., jak z přání stále častější ruské klientely, tak z přání místních, protože ve Františkových Lázních i v Karlových Varech již ruský kostel byl a ruští hosté tak netrávili neděle v Mariánských Lázních, ale v Karlových Varech, kam dojížděli na bohoslužby.
Základem půdorysu kostela je řecký kříž s třemi polokruhovitými apsidami, které stojí na mohutných žulových kvádrech. Střed budovy převyšuje nižší apsidy a je uzavřen kopulovitou klenbou. Kostel má malou a velkou cibulovitou báň. Zvonice je nad vchodem do kostela. Původní zvonkohra byla zrekvírována za 1. světové války. Výzdoba kostela je doplněna mnoha dary hostů a tak zde jsou ikony i ze 17. století. Interiéru dominuje ikonostas, vyrobený původně v obci Kuzněcovo u města Tveri pro Světovou výstavu v Paříži. (Ikonostas je umělecká stěna zdobená ikonami, která odděluje v pravoslavných kostelech oltář od hlavního prostoru chrámu.)
Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1900-1902, po dlouhém úsilí pravoslavných věřících o vlastní svatostánek. Popud vzešel od ruských lázeň. ...hostů. Stavbě kostela předcházelo První pravoslavné bohoslužebné středisko, které vzniklo r. 1878 v nové radnici, kde byla na sezónu pronajata místnost v přízemí a upravena na kapli. Sem přijížděl sloužit pobožnost výmarský kněz Vladimír Semjonovič Ladinskij. Vznikl výbor pro stavbu kostela a bylo vybráno 25 tisíc zlatých, banka kde byly uloženy však r. 1891 zkrachovala a peníze, vybrané v dobrovolných sbírkách, byly ztraceny. Poté byl založen nový výbor a v Petrohradu vznikl druhý nezávislý výbor pro stavbu kostela.Byly vybrány nové peníze, a v l. 1900-1902 byl kostel postaven podle návrhu arch. prof. Nikolaje Vladimiroviče Sultanova stavitelem Gustavem Wiedermannem. Kníže Ilarion I. Voroncov-Daškov a jeho choť věnovali kostelu pět bronzových zvonů do zvonkohry. Ty byly bohužel za 1. světové války zrekvírovány, stejně jako původní bohaté zlacení obou bání. R. 1973 byly do zvonice instalovány 4 nové, menší zvony. Půdorys kostela tvoří řecký kříž se třemi polokruhovými apsidami na mohutných žulových kvádrech. Interiér je bohatě vyzdoben, mj. jsou zde ikony ze 17. stol. Jedinečný (a současně největší svého druhu) je emailovo-majolikový ikonostas; keramická stěna zdobená ikonami, oddělující kněžiště od hlavního prostoru chrámu. Tento ikonostas vznikl v keramické dílně v obci Kuzněcovo, jako společné dílo několika autorů (malíře-návrháře Sergije V. Krasnoščokova, chemiků Ivana D. a Porfirije A. Pankratovových, sochaře Nikolaje V. Annenského a brusiče Semena I. Ivanova. Ikony na cínových deskách namaloval moskevský ikonograf Paskov). Tento ikonostas byl r. 1900 vystaven na Světové výstavě v Paříži, kde získal hlavní cenu – Velikou cenu Francie. Zde jej koupil plukovník Petr P. Rykovskij a věnoval jej chrámu v Mariánských Lázních.
