kostel sv. Markéty Antiochijské

Stojí na ostrohu asi 30 metrů nad říčkou Rokytkou a společně s věžovitou tvrzí tvoří zajímavou dominantu zdejší krajiny. Na místě kostela stávalo slovanské a poté přemyslovské hradiště. Na románských základech byl vystavěn gotický kostel. Pověst praví, že královna Guta (Jitka), dcera Rudolfa Habsburského a manželka českého krále Václava II., žila na královickém hrádku. Zde se jí r. 1296 narodila dcera Markéta a na její počest dala královna Guta přestavět hrad na kostel, který nechala ho zasvětit patronce sv. Markétě Antiochijské. Svatá Markéta Antiochijská byla starokřesťanská mučednice, o níž je jen velmi málo spolehlivých zpráv. Snad byla popravena za pronásledování císaře Diokleciána r. 304. Pocházela z Antiochie v dnešním Turecku, města s významnou židovskou a později i křesťanskou obcí. Jako křesťanka byla mučena a nakonec sťata. Tato pověst není ale bohužel doložena žádným historickým pramenem. Neexistuje žádný doklad o tom, kdy a kým byl kostel sv. Markéty postaven. S jistotou můžeme říci, že první zmínka o kostele je až z r. 1364 a víme dále, že princezna Markéta se provdala za Boleslava, knížete vratislavského a lehnického, a zemřela ve věku 26 let r. 1322 v Hradci Králové při porodu syna Mikuláše. Oba jsou pochováni v královské hrobce na Zbraslavi. Od poloviny 14. stol. stávala vedle kostela fara, kde přebývali duchovní správci zdejší farnosti. Zřejmě na počátku 15. stol. již kostel začínal chátrat, protože mezi lety 1406-1408 byl povolán pražský zedník Václav Uzydil, aby zde provedl opravy. Mohutná čtyřboká věž po straně hlavní chrámové lodi má dnes renesanční úpravu ze 16. stol. a je zakončena cimbuřím připomínajícím královskou korunu. Současný vzhled kostela však pochází až z barokní doby. V letech 1739-1740 byl pověřen jeho přestavbou českobrodský stavitel Tomáš Vojtěch Budil. Při této přestavbě byla s největší pravděpodobností věž snížena o jedno patro a vrchol byl upraven do dnešní podoby. Majitelka panství Marie Terezie, vévodkyně Savojská, přispěla na přestavbu 1000 zlatými. V r. 1865 byl kostel sv. Markéty znovu opraven. Byla položena nová střecha, opravena byla věž a kostelní lavice. Z uhříněveského kostela sem byl přenesen oltář sv. Františka Xaverského. Jednolodní kostel s obdélníkovou základnou má na severní straně sakristii a na jižní straně čtyřbokou věž. Nade dveřmi pod římsou se nachází spojený erb liechtensteinsko-savojský. Ve věži s atikou s renesančními štítky, která je ojedinělým dokladem tzv. spišské renesance, je vyhrazeno místo pro zvony. V historických pramenech jsou doloženy tři, jeden z nich však padl za oběť 1. světové válce. Ve věži kostela jsou proto dodnes dva zvony staré více než 600 let. Byly odlity slavným zvonařem Matějem Hanušem. Za přispění občanů se podařilo tyto zvony zrekonstruovat a nyní opět zvoní. V kostele jsou dále jednomanuálové třírejstříkové varhany od Jindřicha Schiffnera ze začátku 20. stol. Dominantou interiéru je barokní oltář s obrazem sv. Markéty z r. 1861 od malíře Jakuba Husníka. Původní oltářní obraz sv. Markéty byl umístěn do postranní kaple ve věži. Po stranách hlavního oltáře stojí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Křtitele. Kazatelna pochází ze 16. stol. V sakristii je zazděna opuková gotická schránka s baldachýnovým ukončením. Naposled byl exteriér kostela opraven v letech 2002–2003. V r. 2008 získal nové vnitřní omítky a výmalbu. Interiér kostela ovšem silně utrpěl několika vloupáními, při nichž bylo odcizeno mnoho drobných plastik. V současnosti je kostel filiálním v uhříněveské farnosti a je v něm sloužena mše každou sobotu. Kostel, který je od r. 1958 kulturní památkou, je obklopen funkčním hřbitovem.