
Tvrz byla chráněna potokem a příkopem s vnějším valem. Z tvrze se do dnešní doby dochovaly gotické sklepy a renesanční přízemí. Sklepy jsou postaveny z hrubého lomového kamene a zaklenuty valenou klenbou. Ve sklepě je studánka sloužící k odvodnění. Podle informační tabule je voda ze studánky odváděna do potoka místy původním dřevěným potrubím. Přízemí je obdélníkového tvaru o rozměrech asi 26 x 16 m, postavené s kamene a cihel, s několika portálky s kamenným ostěním. V některých místnostech renesanční hřebenová klenba po úpravách ze 16. stol. Hrázděné a roubené patro je z přestavby na hostinec na přelomu 18. a 19. stol.
Těšovice vznikly podle některých pramenů ve 12. či 13. stol. Těšovická tvrz je poprvé zmiňována roku 1394 a v souvislosti s ní Beran z Těšovic, který ji pravděpodobně založil. V roce 1454 jsou Těšovice uváděny v seznamu leuchtenberských lén patřících kdysi Albrechtu Nothaftovi a potom Leuchtenberkům a Šlikům. Ještě však v roce 1533 je v Těšovicích zmiňován svobodný dvůr, jehož držitelé měli povinnost poskytovat za války vojenskou přípřež. Nepochybně se jednalo o držitele těšovické tvrze, kteří o tuto výsadu přišli ještě před rokem 1620. Tvrz tak byla zproštěna manské povinnosti, stala se součástí falknovského (sokolovského) panství, jehož součástí zůstala až do 20. stol. a ztratila na významu. Na přelomu 18. a 19. stol byla přestavěna na hostinec. V roce 1841 byl vlastníkem budovy Wenzl Hopf, později tvrz obýval Anton Kolb a rodina Brandlova, která byla po roce 1945 odsunuta do Německa a objekt bývalé… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.