Těšovice
Pohled od západu
© Luděk Pitter 06/2009
Tvrziště najdeme přibližně ve středu Těšovic, dnes části města Sokolov asi 200 od lávky přes řeku Ohři. Budova s hrázděným a roubeným patrem obsahující ve svém zdivu zbytky tvrze (sklepy a částečně přízemí) stojí, při pohledu od severu, na dosud dobře patrném pahorku se zachovaným příkopem hlubokým až 4 m. U stavení je informační tabule podrobně popisující historii tvrze i vlastní zbytky tvrze a interiér dnešní budovy. Původní tvrz je dnes již spíše ukázkou lidové hrázděné architektury chebského typu a jedním z mála dochovaných hostinců. Budova dnes slouží k bydlení.
Tvrz byla chráněna potokem a příkopem s vnějším valem. Z tvrze se do dnešní doby dochovaly gotické sklepy a renesanční přízemí. Sklepy jsou postaveny z hrubého lomového kamene a zaklenuty valenou klenbou. ...Ve sklepě je studánka sloužící k odvodnění. Podle informační tabule je voda ze studánky odváděna do potoka místy původním dřevěným potrubím. Přízemí je obdélníkového tvaru o rozměrech asi 26 x 16 m, postavené s kamene a cihel, s několika portálky s kamenným ostěním. V některých místnostech renesanční hřebenová klenba po úpravách ze 16. stol. Hrázděné a roubené patro je z přestavby na hostinec na přelomu 18. a 19. stol..
Těšovice vznikly podle některých pramenů ve 12. či 13. stol. Těšovická tvrz je poprvé zmiňována roku 1394 a v souvislosti s ní Beran z Těšovic, který ji pravděpodobně založil. ...V roce 1454 jsou Těšovice uváděny v seznamu leuchtenberských lén patřících kdysi Albrechtu Nothaftovi a potom Leuchtenberkům a Šlikům. Ještě však v roce 1533 je v Těšovicích zmiňován svobodný dvůr, jehož držitelé měli povinnost poskytovat za války vojenskou přípřež. Nepochybně se jednalo o držitele těšovické tvrze, kteří o tuto výsadu přišli ještě před rokem 1620. Tvrz tak byla zproštěna manské povinnosti, stala se součástí falknovského (sokolovského) panství, jehož součástí zůstala až do 20. stol. a ztratila na významu. Na přelomu 18. a 19. stol byla přestavěna na hostinec. V roce 1841 byl vlastníkem budovy Wenzl Hopf, později tvrz obýval Anton Kolb a rodina Brandlova, která byla po roce 1945 odsunuta do Německa a objekt bývalé tvrze získala rodina Vobořilova. Pozdějším majitelem byl Josef Šimůnek, který objekt prodal rodině Makovičkových, která ji v současné době vlastní.
