
Tvrz byla chráněna potokem a příkopem s vnějším valem. Z tvrze se do dnešní doby dochovaly gotické sklepy a renesanční přízemí. Sklepy jsou postaveny z hrubého lomového kamene a zaklenuty valenou klenbou. Ve sklepě je studánka sloužící k odvodnění. Podle informační tabule je voda ze studánky odváděna do potoka místy původním dřevěným potrubím. Přízemí je obdélníkového tvaru o rozměrech asi 26 x 16 m, postavené s kamene a cihel, s několika portálky s kamenným ostěním. V některých místnostech renesanční hřebenová klenba po úpravách ze 16. stol. Hrázděné a roubené patro je z přestavby na hostinec na přelomu 18. a 19. stol.
Těšovice vznikly podle některých pramenů ve 12. či 13. stol. Těšovická tvrz je poprvé zmiňována roku 1394 a v souvislosti s ní Beran z Těšovic, který ji pravděpodobně založil. V roce 1454 jsou Těšovice uváděny v seznamu leuchtenberských lén patřících kdysi Albrechtu Nothaftovi a potom Leuchtenberkům a Šlikům. Ještě však v roce 1533 je v Těšovicích zmiňován svobodný dvůr, jehož držitelé měli povinnost poskytovat za války vojenskou přípřež. Nepochybně se jednalo o držitele těšovické tvrze, kteří o tuto výsadu přišli ještě před rokem 1620. Tvrz tak byla zproštěna manské povinnosti, stala se součástí falknovského (sokolovského) panství, jehož součástí zůstala až do 20. stol. a ztratila na významu. Na přelomu 18. a 19. stol byla přestavěna na hostinec. V roce 1841 byl vlastníkem budovy Wenzl Hopf, později tvrz obýval Anton Kolb a rodina Brandlova, která byla po roce 1945 odsunuta do Německa a objekt bývalé… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.