
Kostel je jednoduchá, přízemní stavba, složená původně jen z obdélníkového presbytáře a větší chrámové lodi. Při přestavbě koncem 17. stol. byla na jižní straně kostela přistavěna vstupní předsíň a na severní straně sakristie. Na střed kostela byla přistavěna věžička. Při rekonstrukci kostela na přelomu 20. a 21. stol byla obnovena zřícená klenba v sakristii, opraven krov a položena nová střešní krytina. Byla stabilizována klenba v chrámové předsíni. Zrekonstruována podle starších fotografií byla i vysoká věžička, dominantní článek nabdínského kostela. Zvonice, stojící opodál kostela je vzpěradlová, šestiboká. Zvonice je určena pro dva zvony, které zhotovil proslulý zvonař Brikcí z Cimperka.
Nabdínský kostel vystavěný původně v pozdně románském stylu je poprvé připomínán v roce 1358, tehdy již jako farní. Zajímavá je skutečnost, že malá obec bez šlechtického sídla měla farní kostel. Kostel neměl ani žádný regionální význam. Rovněž pozoruhodné je také jeho zasvěcení sv. Barboře, která je patronkou horníků a tedy jí byly zasvěceny kostely v hornických oblastech. Zde však není doložena žádná důlní aktivita ani ve středověku. Přestavba a přístavba kostela byla provedena v roce 1695. K jižnímu průčelí byla přistavěna vstupní předsíň s křížovou klenbou a k severnímu sakristie. Autorem přestavby je uváděn Domenico Spinetta, který pracoval ve firmě známého stavitele Francesca Anselma Luraga. Vnitřní vybavení kostela pocházelo z doby kolem roku 1700. Zůstalo zde až do 60. let 20. století. Smutná doba nastala pro nabdínský kostel po roce 1990. Kostel byl několikrát vykraden a i když některé předměty byly zajištěny ve… číst dále