Val hradiště Královice
© Jiří Špaček, 05/2016
Staroslovanské hradiště, nyní nejčastěji zvané Šance, bylo stavěno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. století zde byl na základech pozdějšího hradu vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není přesně známa, ale jde zřejmě o klasický případ, kdy přemyslovský stát rozšířil své hranice a jako opěrné body byly budovány modernější hrady. Do dnešní doby zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřní prostor vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.
K areálu hradiště, asi 1 km severně od tvrze Královice, vede červená turistická značka, která pak pokračuje dále k severu směrem k zámku Koloděje a do Běchovic.
Uhříněveský rolník Antonín Semanský o hradišti napsal v královické kronice následující informace: „Roku 1860 v měsíci červnu rozkopána jedna mohyla a tu mezi množstvím roztlučených popelnic nalezen i byzantský bronzový křížek…dle úsudku znalců pochází asi křížek tento z devátého neb desátého století…“. Podle pověsti se zde na královském hradě narodila r. 1296 královně Gutě, manželce Václava II. a dceři Rudolfa Habsburského, dcera Markéta. ...Na věčné připomenutí této události zde byl vybudován kostel zasvěcený sv. Markétě. Hradiště zaniklo snad počátkem 14. století a přemyslovské hranice se posunuly..
Vznik hradiska Královice se spojuje se zajištěním přemyslovského středočeského území proti vnějšímu nebezpečí. Hradisko vzniklo zřejmě ještě za vlády knížete Václava (do r. 935). ...Jak v r. 2012 prokázal dendrochronologický výzkum, dřevěný rošt by měl pocházet ze stromů skácených v r. 918. Hradiště se muselo těšit velkému významu kvůli výstavbě mohutného opevnění a nutnosti dovozu opuky ze vzdálenosti nejméně 12 km. Archeologický průzkum také prokázal výraznou hutnickou a kovářskou činnost v různých částech areálu. Dřevohlinitá hradba zpevněná čelní kamennou plentou byla vysoká až 10 m a byla dále umocněna vyhloubeným předsunutým příkopem. Vnitřní, méně zachovalý val přepažuje celé hradiště na předhradí a akropoli. Intenzivní archeologický průzkum z let 2011-2012 dále zjistil velmi málo zahloubených objektů ze století, kdy hradisko žilo a vykonávalo svou činnost. Naopak nejvíce objektů po sobě zanechalo 12. století, tedy doba, kdy hradisko již ztratilo svou funkci a pomalu zanikalo. Jedná se o nejlépe dochované relikty valů v Čechách.
