
Ke stavbě loveckého zámku v bývalé trati Seč (dnes Zátiší) došlo pravděpodobně někdy v 70. letech 19. století. Stavebníkem byl některý z majitelů třebíčského velkostatku, buď Jan nebo Josef Valdštejn-Vartenberk. Prvním prokazatelným dokladem existence zámku je obraz z roku 1882, který je majetkem dnešních majitelů zámku. Zámek byl jednopatrová obdélníková budova opatřena rizalitem s balkonem. V roce 1923 byl dosavadní valdštejnský velkostatek Třebíč rozdělen na dvě části. Jednou z nich bylo Zátiší, které připadlo Zdeňkovi Valdštejnu-Vartenberkovi. Zámek se tak stal i úředním centrem velkostatku. V letech 1928-1932 byla provedena přístavba druhého patra. V roce 1945 byl zámek dceři Zdeňka Valdštejna Gabriele zkonfiskován. Bylo v něm zřízeno rekreační středisko, což sebou přineslo i nevhodné zásahy a částečnou devastaci interiéru zámku. V roce 1989 byl zámek vrácen dědicům Gabriely Valdštejnové. Zámek obsahuje některé… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.