Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.
Hlavní obrázek místa
pohled z bastionu č. XXXVI (sv. Ludmily) na zastřešenou bývalou středověkou hradní věž a část palácového okrsku se zbytky středověkých hradeb
v poředí obnovená svatováclavská vinice
© Jan P. Štěpánek 08/2007
Graficke pismenko Barokní citadela Vyšehrad - nástupce bájného přemyslovského hradiště a mohutného hradu Karla IV. - střeží již po staletí přístupové cesty ku Praze od jihu včetně té kdysi nejdůležitější, řeky Vltavy. Poloha areálu na výrazné skále vstupující do proudu toku k tomu byla přímo předurčena. Místo konání mnohých z nejznámějších staročeských pověstí je díky zásahu zmíněného panovníka čistě typologicky posledním hradištěm, na kterém se u nás stavělo. Vznikl tak moderní hradní komplex jehož výstavnost na jihu doplňovalo mohutné těleso nejzdobnější pražské brány, tzv. Špičky. Třetí (k předchozím dvěma velmi necitlivá) etapa dala Vyšehradu jeho současnou podobu. Vyvýšený areál ...
Mass, Turyna Petr, 28.5. 2002

    pověsti

    Kněžna Libuše
    Vévodovi Krokovi zalíbilo se ke sklonku jeho života místo na strmé skále nad Vltavou tak, že tu dal vystavěti nový hrad – Vyšehrad. Vltava byla jeho strážkyní a roubené hradby i hluboké příkopy podporovaly ji v obraně hradu. Krok sídlil tu se svými třemi dcerami, z nichž po jeho smrti zasedla Libuše na stolec vévodský. Stolec ten, z kamene vytesaný, stával prý u pramene Jezerky, kde Libuše s družinou dívek nejradši prodlévala, zpívajíc písně a

    2.9. 2002
    Bivoj
    Tajemné, širé lesy obklopovaly Vyšehrad a rokle na jeho svazích byly zarostlé křovinami. V houštinách měly úkryty šelmy, které z večera sestupovaly plíživými kroky k Vltavě a k pramenům, k nimž chodila zvěř píti, aby tu kořistily. Nejeden odvážný lovec vyčíhal zde medvěda anebo vlka a ubil ho oštěpem anebo šípem. Však ještě větší škodu nežli dravá zvěř působil v kraji divoký kanec, statný „sekáč“, jejž štětiny a srst slepená smolou chránily jak

    2.9. 2002
    Horymírův skok
    Věčně státi bude vyšehradská skála a po věky žíti bude i památka junáka, který na věrném koni Šemíku skočil se skály do Vltavy. Bylo to za vlády knížete Křesomysla, kdy lid počal houfně opouštěti půdu a hrnul se na hory, zvláště na horu Březovou u Příbramě, aby kopal v zemi štoly a hledal v nich stříbro. Bohatli kovbojové, plnily se stříbrem knížecí pokladnice, ale „chlebové hynuli“. A tu vládyka neumětelský, Horymír jménem, vida, jak pustnou

    2.9. 2002
    tzv. Libušina lázeň
    Na výstupku skály nad Vltavou nacházející se zbytky zdiva jsou již dlouhou dobu známy jako "Libušina lázeň". Toto označení je však naprosto mylné. Jedná se o zbytky strážnice, která měla za úkol střežit provoz na řece postavené za čilého stavebního ruchu za doby Karla IV.
    Mass, Turyna Petr, 6.1. 2004
    Tragicky skončil stavitel Bouček, který v roce 1841 vybudoval Cihelnou bránu na Vyšehradě. Z lítosti nad tím, že při této příležitosti prostavěl dva domy, se o rok později oběsil. Vyprávělo se, že se tu zjevoval jeho duch a rdousil chodce u kříže poblíž vyšehradského hřbitova.
    Lucie Lorencová, 22.6. 2005
    Obléhání
    Když husité obléhali Vyšehrad,měli obránci velice málo zásob. Jednou poslali Husitskému hejtmanovi vzkaz, že jejich druh má svatbu a chtějí příměří. Ten den a tu noc se z hradu ozývala muzika a veselé výkřiky. Hejtmanovi poslali kus masa z posledního teletete posypaného srnčí srstí. Hejtman stáhl vojsko, protože myslel, že obránci mají tajné východy.
    Longbowman, 21.11. 2005

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm
    hrad
    zřícenina
    volně přístupno
    Česká republika
    Hl.m.Praha
     Hl.m.Praha  (AB)
    Praha 2-Vyšehrad