© Vlky, Jirka Čížek
Jednolodní obdélný pseudorománský kostel, na jižní straně s barokní věží, která byla zvýšena při přestavbě. Původní rotunda s lucernou a apsidou slouží jako presbytář. Loď je plochostropá, sakristie má křížové klenutí. Na hlavním oltáři je obraz sv. Martina. Na věži jsou dva zvony - větší zasvěcený sv. Janovi a menší zasvěcený sv. Prokopovi.
Původní románská rotunda sv. Martina z 12. století byla pravděpodobně postavena za vlády krále Přemysla I. Otakara. V roce 1767 byl kostel rozšířen o barokní věž na jižní straně. Později si velmistr Křižovníků s červenou hvězdou vymohl další rozšíření – přibyla barokní loď, nové varhany a oltář. Větší opravy prodělal kostel i v letech 1807–1810, kdy byl mimojiné přemalován oltář i strop. Další oprava proběhla v roce 1834 a následně byl v roce 1889 přestavěn v pseudorománském stylu – přebudována byla chrámová loď i věž. Naposledy byl kostel opravován v 70. letech 20. století. Na místě dnešního kostela s hřitovem se pohřbívalo už v době bronzové. Křesťanský hřbitov byl několikrát zpustošen během třicetileté války Švédy. Nejstarší je část hřbitova u jižní zdi. Zde se také nachází deska ze slivenského mramoru na paměť Augustina Svobody – správce z křižovnického statku v Dobřichovicích – z roku… číst dále
|
Přihlášení |
