Křížová cesta na Křížový vrch (dříve Kreuzberg) nad Nejdkem vznikla v letech 1851-1858 ze závěti Anny Marie Häcklové. Po 2. světové válce zpustla a byla obnovena občanským sdružením roku 2008. Nové umělecké reliéfy vytvořil nejdecký výtvarník Heřman Kouba, z umělé pryskyřice je odlil Michal Špora.
Nejdecká křížová cesta
Nejdek
© Jarpohunek 06/2014

Pohraniční město Nejdek (německy Neudek) leží v Krušných horách asi 15 km severozápadně od Karlových Varů v sevřeném údolí řeky Rolavy. Nachází se na spojnici Karlových Varů a Saska. První písemná zmínka o Nejdku pochází z roku 1340, kdy na zdejším hradě sídlil Petr Plik. Již tehdy byla známa zdejší rýžoviště cínu. Není známo, kdy byl Nejdek povýšen na město, ale jeho nejstarší označení za horní město se nachází na zvonu z roku 1576. Nyní má přibližně 7700 obyvatel. Městem prochází železniční trať 142 Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt.

Křížová cesta se nachází na západním svahu Křížového vrchu (Kreuzberg) nad městem.

Jiří Špaček, 2.6. 2016
 4.4 min
Ikona Křížová cesta v Nejdku je unikátní nejen svou délkou 1.600 metrů, ale také polohou, protože se nachází téměř uprostřed města na západním svahu Křížového, dříve Střeleckého vrchu, obklopeného ze tří stran městskou zástavbou. Byla vybudována v letech 1851-1858 a po jejím chátrání ve druhé polovině 20. století obnovena v roce 2008. ...
6.6. 2016, Jiří Špaček

Majetná nejdecká vdova Anna Marie Häcklová, která zemřela 1. dubna 1840, učinila před svědky ústní závěť, v níž odkázala 28 tisíc zlatých vídeňské měny na vybudování křížové cesty na Střeleckém vrchu. Městský soudce Franz Waldöstl se stal vykonavatelem této poslední vůle. Následně byla zřízena Nadace křížové cesty a v roce 1851 se začal realizovat plán. Pro budování širokých terasovitých cest v prudkém svahu museli stavitelé použít velké množství kamene na opěrné zdi o různé výšce v celkové délce 1300 metrů, některé skály naopak museli ve vytyčené trase vylámat v celkové délce 180 metrů. Kameníci začali stavět 14 kapliček zastavení křížové cesty z tesaných žulových kvádrů. Chodníky křížové cesty byly chráněny proti přívalovým dešťům podélnými příkopy. V místech, kde příkrý svah tvořil úžlabinu, byly pod cestou vyzděny propustky. Nakonec bylo podél serpentinovitě vedených cest vysázeno na 250 stromů, ponejvíce buků. Dne 24. října 1858 proběhlo slavnostní vysvěcení křížové cesty páterem Richardem Gürtlerem z chebského konventu františkánů. V roce 1860 byla před prvním zastavením na křížové cestě postavena kaple Olivetské hory, do které byly přeneseny sochy umístěné pod nejdeckou skálou. V letech 1862 – 1863 byla postavena kaple Božího hrobu na konci cesty na vrcholu Křížového vrchu. Přibližně v téže době byla v mohutné skále naproti kříži vytesána výklenková kaplička a v ní usazena socha „Kristus ve vězení“. V roce 1863 zhotovil nejdecký truhlářský mistr Wenzel Waldöstl (1816 – 1866) dřevěný kříž, kterým byl osazen skalnatý vrchol Křížového vrchu. Roku 1897 původní dřevěný kříž nahradil sedmimetrový železný krucifix, který navrhl a odlil ve spolupráci s nejdeckými železárnami klempíř a kovářský mistr Waldöstl, bratr autora dřevěného kříže. Křížová cesta nebyla nikdy majetkem církve, věřícími však byla hojně navštěvovaná. Za první republiky byly na křížové cestě u každého zastavení zřízeny dřevěné lavičky, které však byly během 2. světové války zničeny. Po roce 1945 a zejména v 50. letech 20. století křížová cesta zpustla a dřevěné polychromované reliéfy se známými výjevy z posledních hodin Kristova života byly zničeny nebo rozkradeny. Při obnově cesty v roce 2008 sem byly umístěny patinované umělecké reliéfy odlité z umělé pryskyřice a patinované různými odstíny hnědi o rozměrech 170 x 90 cm od Heřmana Kouby a Michala Špory, představující tradiční výjevy podle římskokatolického kánonu zpracované v duchu původních odcizených reliéfů v nazarénském stylu. Součástí Křížové cesty byla kaple Božího hrobu, postavená v letech 1862 – 1863 na vrcholu za posledním zastavením. Byla to obdélná kamenná stavba s malým půlkruhovým apsidálním presbytářem, krytá plechovou sedlovou střechou. Vstupní západní průčelí kaple bývalo zakončeno trojúhelníkovým štítem s malou zděnou zvoničkou. Před vstupem do kaple byla přistavěna obdélná předsíňka s obdélným, polokruhově zakončeným vchodem. Podélné stěny kaple byly prolomeny po dvou úzkých, polokruhově zakončených oknech. Vnější stěny kaple byly hladké, bez členění. Kaple měla malý zvon, který byl ke konci 1. světové války zabrán a roztaven pro válečné účely. V říjnu 1923 byla v rámci elektrifikace křížové cesty do kaple zavedena elektřina a obstarán malý lustr. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války nebyla již opuštěná kaple opravována a po roce 1950 se začala měnit v ruiny. Dne 30. června 2010 bylo rozhodnuto o demolici zbytků kaple, mezi červencem a zářím 2010 byly pozůstatky kaple strženy a trosky následně rozhrnuty po okolí. V září roku 2000 byla obnovena první dvě zastavení z iniciativy nejdeckého občana pana Jiřího Pichla. Reliéfy tehdy vytvořila kamenosochařka z Hořic, Markéta Horňáková. Její ničím nechráněné reliéfy a zdobné prvky byly již po týdnu napadeny vandaly. Velkou obnovu křížové cesty poté iniciovalo a započalo občanské sdružení „Jde o Nejdek“. Nové umělecké reliéfy navrhl a vytvořil v letech 2002—2006 nejdecký výtvarník Heřman Kouba, člen Unie výtvarných umělců, z matriční řezby je odlil z umělé pryskyřice karlovarský výtvarník Michal Špora. Odlitky patinoval různými odstíny hnědi Heřman Kouba. Doplňky a zdobné prvky kapliček navrhl a vytvořil nejdecký výtvarník Stanislav Nádeníček. Reliéfy jsou chráněny bezpečnostními skly. V neděli 31. srpna 2008 byla Msgre. Františkem Radkovským, biskupem plzeňským, podruhé Nejdecká křížová cesta vysvěcena..

6.6. 2016 Jiří Špaček
https://cs.wikipedia.org/wiki/Křížová_cesta_(Nejdek)

Komentáře

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Nejdek

Místa v okolí

 Myší hrádek
 kostel sv. Martina
 Nejdek
 Nejdek
 Pajndl
 Novohamerský viadukt
 kamenný viadukt
 Děpoltovice
 Děpoltovice
 kostel sv. Vavřince
 Plešivec
 Vlčí jámy
 Blatenský vrch
 Blatenský příkop
 důl Mauritius
 Favorit
 vysoká pec
 Jindřichovice
 kostel sv. Martina
 Lipnice
 Sedlec
 Rotavské varhany
 Rolavská vrchoviště
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Urbana
 kaple v býv. Popově
 Freudenstein
 boží muka
 mincovna
 evangelický kostel
 nová radnice
 Hájek
 Jáchymov
 kaple sv. Anny
 Doubí
 Dalovice
 městský hřbitov
 kostel Všech svatých
 Dalovice
 Dalovice
 Týn
 kostel sv. Jiljí
 Boučí
 Jeskynní vyhlídka
 radnice
 mariánský sloup
 Sadová kolonáda
 kaple sv. Barbory
 statek Bernard
 Ostrov
 kostel sv. Linharta
 kostel sv. Lukáše
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Václava
 městské hradby
 silniční most
 Mlýnská kolonáda
 Diana
 Loket
 Jelení skok
 Zámecká kolonáda
 Tržní kolonáda
 Vřídelní kolonáda
 Karlovy Vary
 Svatošské skály
 štola Johannes
 Jelení pramen
 vyhlídka Karla IV.
 Cibulka
 Jižní prameny
 Goethova vyhlídka
 Hartenberg
 kostel sv. Anny
 Boží vyhlídka
Základní informace místa
ID místa: 12813
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kaple
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.6.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama