
Na dotaz, co je na hradě nejzajímavější, sdělil pan kastelán Zdeněk Kudlička. Je to střelecké okno pro lučištníka, z doby, když se již používaly palné zbraně.
Hrad Cimburk byl vybudován v l. 1320–1330 na vrchu vysokém 421 m, který byl na jižní straně spojen šíjí s hornatým hřbetem. Jeho zakladatel Bernart z Cimburka se při stavbě řídil francouzskými vzory, které do našich zemí pronikaly ve větší míře za Jana Lucemburského. Svým vnitřním uspořádáním i provedením jednotlivých objektů patřil hrad k významným soudobým hradním stavbám. Francouzský vliv je patrný zejména v jeho rozčlenění na vlastní hrad a předhradí, oddělené od sebe malým dvorkem. Každá část měla svou obrannou věž. Hlavní věž na předhradí byla vybudována na straně skalnatého útesu při okraji šíjové průrvy, vzniklé vytesáním příkopu nad vstupní branou. Přes příkop vedl podací most. Hradní dominantou byla 23 metrů vysoká věž, vystavěná z kvádrů, kladených na sebe v pravidelných řadách. Mimo hradní obvod stála na sousedním pahorku o samotě strážní věž, z níž byl volný rozhled do míst, kam nebylo vidět z hradu. Když… číst dále
Bernart, který kdysi dávno vládl na Cimburku, byl v kraji považován za podivína, morouse a kruťase. Na svém hradě i v okolních lesích nesnesl nikoho cizího, a když na svých divokých loveckých vyjížďkách někoho takového potkal, špatně se mu potom vedlo. Jednou v lese uviděl stařenku s vnukem Adamem, kteří tam sbírali klestí. Zle se na ně obořil a odvlekl je na hrad. Tam je zavřel do plesnivého vězení a několik dní je nechal o hladu. Potom je vyvedl na nádvoří, kde na stařenku a malého hocha čekala mučidla. Stařenka prosila o milost, ale marně. Pacholci ji zmrskali pruty, a když se vrhli na jejího vnuka, stařenka nevydržela poslouchat nářek dítěte a skočila z hradeb do hlubokého příkopu pod hradem. Potom osiřelého Adama Bernart uvrhl znovu do vězení. Mrtvá stařenka byla tajně pohřbena hluboko v lesích, aby lidé nenašli její hrob. Mezitím dlel Adam v žaláři a asi by vězení nepřežil, kdyby se nad ním… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.