Karlík

Podlé způsobu okolí zdejšího zavírají je stráně porostlé křovím habrovým, které kořeny své zapustilo v kamení a štěrku. Do údolí vybíhá od severu ostroh na tři strany srázný a strmý, jehožto opyši se říká Hrádek po tvrzi, která tu někdy stávala. Vede k němu cesta stará, kterouž se také jezdívá k Onoklasům. Strmou touto cestou pod křovím, kteréž větve své nade jdoucím jako nějaké loubí křižuje, stoupá se k studánce s čerstvou pramenitou vodou, která prý se ze zasypaných sklepů Hrádku prýští. Něco výše jest palouk, kdež byly podlé pověsti konice, pročež se tu posud říká „v maštalích.“ Zde odbočuje od této cesty stará zarostlá cesta, kterou se dojíždělo až na hřeben ostrohu a odtud po rovině až k příkopu, kterým byl ostroh překopán. Hrádek jest o něco vyšší nežli ostroh, poněvadž se vysoké jeho stavení sesulo; proti jest strmý na všecky 4 strany. Hlavní a jedinou jeho znamenitou částí bylo čtverhranné věžovaté stavení, z něhož nezbylo nic více, než náspy vysoké po třech stranách a uprostřed prohlubeň čili ssutiny, které padly do hlubokých sklepů. Zde patrně viděti, že vybírán kámen a kopáno po pokladech. O pašijích prý jediné možno dokopati se pokladův, ale když již někdo se dostal k nim, tu uslyší za sebou hlas „Mořinka hoří !“ – odběhne, aby viděl, co to, a již jest po pokladech. Za tímto stavením jest trojhranný výběžek, na němž bývala bašta, aby se cesta ke Hrádku brániti mohla; ale nyní tu nezbylo nic, leč holé skály s drobným kamením a zvětralou maltou. Zřícenin tedy za nynějšího času nelze uviděti na Hrádku, ale tomu, který sem dojde, dostatečnou náhradou jest pohled na Dobřichovice, rozložené za dotčenou branou, a Brdy s pěkným a zeleným pozadím. Na počátku 14. století pokrývaly okolí Karlíka lesy, jimž se říkalo Mořiny. Karel IV. založil tu tvrz bezpochyby k obraně východních částí panství Karlšteinského. Od dob Hájkových bájilo se leccos o hrádku tomto, zejména že vystavěn z té příčiny, aby císařovna manželka jeho i jiné ženy, které by na Karlštein přijely, nočního času kde odpočívati měly, neboť prý Karel pro uctivosť těch svátostí na Karlšteině složených žádné ženy přes noc trpěti nechtěl, ale všechny na Karlík před večerem stěhovati se musily. Že tomu však tak nebylo, pravili jsme nahoře při popise Karlšteina, a dokládáme, že jediná věž na Karlíku nepříhodným byla obydlím pro císařovnu Římskou a dvůr její. Beckovský, který na Karlíku býval, asi také něco takového tušil, ale nemoha se z víry své v bajky Hájkovské aneb lidu obecného vymaniti, napsal, že byl Karlík sice malý, ale ozdobně vystavěný, což jest jen pouhou domněnkou spisovatelovou. Asi okolo r. 1400 byl „hrad Karlík“ zapsán a zastaven někomu, a připsáno 200 kop na stavení jeho skrze krále Vácslava. To jest také jediná bezpečná, ač neúplná zpráva o Karlíku, jenž potom se sřítil v ssutiny; že ještě v 16. věku jméno jeho pamatovali, o tom svědčí to, že se v tehdejších pamětech „mlýniště pod Karlíkem“ připomíná..

Pravdou je, že ženy na Karlštejn směly. Císař Karel IV. vydal nařízení, které se týkalo pouze Velké věže vzhledem k jejímu posvátnému významu – a to, že v jejích prostorách nesmí nikdo spát či léhat s ženou, i kdyby to byla jeho manželka..