
Tento skalní hrad je možné nalézt v samém nitru Adršpašsko-teplických skal. Ze zastávky Teplice nad Metují se vydejte 1 km po modré a potom asi 800 m po žluté značce. Rozhodně ale běžte dál než na hrad. To místo stojí za navštívení.
Na menší skalce před hlavní skalní věží byl zřejmě opevněný srub, spojený s věží dřevěným mostem. Při patě skalních věží dokládají draže další roubenou stavbu. Ve štěrbině mezi věžemi bylo zřejmě několik pater plošin spojených žebříky či schodišti..
Zřejmě nikdy nesloužil jako sídlo šlechtice a byl funkčně i existenčně svázán s Adržpašským hradem – kdyby byly obě lokality blíže k sobě, mohl by být považován za předsunuté opevnění většího hradu. Za zakladatele hradu bývají považování páni ze Skalice (držitelé zmíněného Adršpachu a dalšího nepříliš vzdáleného hradu Vízmburk). Své jméno získal Střmen zřejmě podle erbu pánů ze Skalice – třmene. V roce 1348 zmiňuje Střmen císař Karel IV. v Majestas Carolina jako podmínečně zcizitelný královský hrad, už v roce 1359 jej ale držel Albert ze Skalice. Kolem roku 1362 držel hrad Tas z Rýzmburka, který jej patrně prodal rytíři Wickmannovi, a ten držel Střmen v letech 1362–1372. Podle něj byla pojmenována podhradní osada (Wickerivilla, Weckelsdorf). České jméno Teplice získala podle teplých pramenů. V roce 1381 koupil hrad Hynek z Dubé na Náchodě. Roku 1401 připadl hrad Hynku staršímu z Dubé, který se postavil na stranu císaře Zikmunda. Proto se proti Střmenu vypravil v roce 1428 Matěj Salava z Lípy, který tehdy stál na straně husitů a hrad dobyl. V roce 1433 se hrad zmiňuje jako sídlo Jana Krušiny z Lichtemburka (stoupenec husitů), ale ten byl o rok později zabit v Broumově katolickými měšťany. V dalších letech byl hrad znovu dobyt a vypálen Slezany, kteří jej nakonec v roce 1447 rozbořili (spolu s dalšími pohraničními hrady). V zemských deskách se v roce 1534 uvádí jako hrad zbořený, v roce 1607 jako pustý zámek..