
Muzeum sv. Jiří - Expozice je umístěna v bývalé barokní oranžerii. Sbírka dřevořezeb, obrazů a různých artefaktů vztahujících se ke kultu sv. Jiří z období 15. stol. - poč. 20. stol. Střelnice - Herna s kuriózní střelnicí, zřízená na místě velké konírny na nádvoří zámku r. 1900. Jsou zde pohyblivé automatické terče (akustické hlášení zásahu), střelnice pro ostrou střelbu a kuželník. Soukromá panská střelnice sloužila arcivévodovi a jeho přátelům. Skleníky - na ploše 1200 m2 se rozkládají skleníky pro vzácné teplomilné rostliny, vybudované arcivévodou na místě bývalé barokní zahrady. V l. 1995 - 2000 zrekonstruovány, dále slouží svému pův. účelu. V bazénku se chovají okrasné rybičky. Výstava - sezónní výstava, přístupná z jižní terasy - "Skřítkové, lesní bytosti a pekelníci", pohádkové postavy výtvarnice Vítězslavy Klimtové.
Zámek byl založen, původně jako hrad, kolem roku 1294 patrně pražským biskupem Tobiášem z Benešova. Prvně se zmiňuje roku 1318 jako majetek Beneše a Tobiáše z Benešova. Hrad byl vybudován po vzoru francouzských pevností, s kulatými věžemi, parkánem, padacím mostem a 4 bránami. Poté, co rod Benešoviců vymřel, přešel hrad roku 1337 na dlouhá léta do majetku rodu Šternberků. V letech 1467 - 1468 byl hrad za Jiřího z Poděbrad dlouhodobě obléhán - dobyt byl až po 18timěsíčním obležení (přestože měli obléhající mnohem modernější techniku), po vyhladovění hradní posádky. Koncem 15. století (počátkem 16. stol. - IEČZ) byl hrad stavebně upraven v pozdně gotickém stylu Jiřím ze Šternberka. V 17. - 19. století se v držení hradu vystřídala řada majitelů. Hodějovštví z Hodějova nechali hrad začátkem 17. století stavebně upravit v pozdně renesančním stylu - přestavbu zadala Dorota Hodějovská (dat. na portálu r. 1605). Po bitvě na Bílé Hoře… číst dále
S překvapením vcházíme do budovy, přistavěné k zámku, v níž se setkáváme s předměty, jež vesměs nesou podobu svatého Jiří. Sebral je a uložil zde arcivévoda Ferdinand z Este. Svatý Jiří, jak o něm legenda vypravuje, pustil se statečně v boj s drakem, jemuž měly býti přinášeny lidské oběti, a kopím ho prohnal. Odkud vznikla úcta arcivévodova k hrdinnému světci? Arcivévoda byl sice znám jako pobožnůstkář, avšak vznik svatojiřského musea měl důvod zcela malicherný. Arcivévoda se nesmírně rád honosil před „velikým světem.“ Honosil se Konopištěm, honosil se sbírkou paroží a četnými jinými loveckými trofejemi. Chtěl míti ve všem prvenství. Na tisíce jelenů musilo složiti své „koruny“, aby navršilo rekordní počet. Na sta tokajících tetřevů musilo navždy zmlknouti, aby vějíře jejich per zdobily zámecké chodby. A stejně hynula jeho zbraní i zvěř v dálných krajích, by se mohl pochlubiti cizokrajným úlovkem. Z pošetilé… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.