
Muzeum sv. Jiří - Expozice je umístěna v bývalé barokní oranžerii. Sbírka dřevořezeb, obrazů a různých artefaktů vztahujících se ke kultu sv. Jiří z období 15. stol. - poč. 20. stol. Střelnice - Herna s kuriózní střelnicí, zřízená na místě velké konírny na nádvoří zámku r. 1900. Jsou zde pohyblivé automatické terče (akustické hlášení zásahu), střelnice pro ostrou střelbu a kuželník. Soukromá panská střelnice sloužila arcivévodovi a jeho přátelům. Skleníky - na ploše 1200 m2 se rozkládají skleníky pro vzácné teplomilné rostliny, vybudované arcivévodou na místě bývalé barokní zahrady. V l. 1995 - 2000 zrekonstruovány, dále slouží svému pův. účelu. V bazénku se chovají okrasné rybičky. Výstava - sezónní výstava, přístupná z jižní terasy - "Skřítkové, lesní bytosti a pekelníci", pohádkové postavy výtvarnice Vítězslavy Klimtové.
Zámek byl založen, původně jako hrad, kolem roku 1294 patrně pražským biskupem Tobiášem z Benešova. Prvně se zmiňuje roku 1318 jako majetek Beneše a Tobiáše z Benešova. Hrad byl vybudován po vzoru francouzských pevností, s kulatými věžemi, parkánem, padacím mostem a 4 bránami. Poté, co rod Benešoviců vymřel, přešel hrad roku 1337 na dlouhá léta do majetku rodu Šternberků. V letech 1467 - 1468 byl hrad za Jiřího z Poděbrad dlouhodobě obléhán - dobyt byl až po 18timěsíčním obležení (přestože měli obléhající mnohem modernější techniku), po vyhladovění hradní posádky. Koncem 15. století (počátkem 16. stol. - IEČZ) byl hrad stavebně upraven v pozdně gotickém stylu Jiřím ze Šternberka. V 17. - 19. století se v držení hradu vystřídala řada majitelů. Hodějovštví z Hodějova nechali hrad začátkem 17. století stavebně upravit v pozdně renesančním stylu - přestavbu zadala Dorota Hodějovská (dat. na portálu r. 1605). Po bitvě na Bílé Hoře… číst dále
S překvapením vcházíme do budovy, přistavěné k zámku, v níž se setkáváme s předměty, jež vesměs nesou podobu svatého Jiří. Sebral je a uložil zde arcivévoda Ferdinand z Este. Svatý Jiří, jak o něm legenda vypravuje, pustil se statečně v boj s drakem, jemuž měly býti přinášeny lidské oběti, a kopím ho prohnal. Odkud vznikla úcta arcivévodova k hrdinnému světci? Arcivévoda byl sice znám jako pobožnůstkář, avšak vznik svatojiřského musea měl důvod zcela malicherný. Arcivévoda se nesmírně rád honosil před „velikým světem.“ Honosil se Konopištěm, honosil se sbírkou paroží a četnými jinými loveckými trofejemi. Chtěl míti ve všem prvenství. Na tisíce jelenů musilo složiti své „koruny“, aby navršilo rekordní počet. Na sta tokajících tetřevů musilo navždy zmlknouti, aby vějíře jejich per zdobily zámecké chodby. A stejně hynula jeho zbraní i zvěř v dálných krajích, by se mohl pochlubiti cizokrajným úlovkem. Z pošetilé… číst dále
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.
Teplická zámecká zahrada je přírodní park, který byl založen již v 16. století. Nachází se v centru lázeňského města. Díky tomu se stal častým cílem procházek místních i lázeňských hostů.
Za novoměstským farním kostelem svatého Štěpána býval hřbitov a na něm odedávna stála zvonice, protože kostelní věž zvony neunesla. Rozložitá, pozdně gotická zvonice tu stojí dosud a tam se to stalo
Vrchol Lysá skála, který je označován jako Spící panna se nachází na Českolipsku zhruba 1,5 kilometru od obce s názvem Provodín. Je z ní výhled na část Máchova kraje.