© Jiří Čížek 04/2007
Hrad stojí na skále obtékané potokem Vůznice a okolní svahy jej výrazně převyšují. Přestože šlo o opevněné sídlo, s jeho dobýváním se pravděpodobně nepočítalo a hrad (který T. Durdík považuje za jeden z nejmenších u nás) sloužil primárně jako lovecký. Zprávy o něm žádné nejsou, nejspíš proto, že po celou dobu své existence patřil k nižborskému panství a s ním sdílel i své osudy. Stavitelem Nižbora byl Přemysl Otakar II., a tak je jedním z uvažovaných stavitelů Jenčova. Jméno hradu zase směřuje spíše až k Janu Lucemburskému. Při průzkumech bylo prokázáno osídlení v počátku 14. století, což by zase ukazovalo na Václava II. Na vrcholu skalky stávala obdélná obytná věž a pod ní palác s ohrazeným dvorkem. Věž zanikla požárem.
O hradě Jenčově na Křivoklátsku nevíme kdy a kým byl založen. Neznáme také původ jeho jména, a proto je uváděn též pod jménem Jinčov či Jeničov. Domníváme se, že byl jedním z loveckých hradů krále Václava I., a že tedy pochází z poloviny 13. století. Hrad Jenčov byl postaven východně od Křivoklátu, v rozšířeném údolí Běličského polesí poblíž hájovny Skalky, nedaleko dnešní křižovatky silnic Sýkořice – Kladno a Lány – Nižbor, mezi vysokými zalesněnými stráněmi na skalce, obtékané potokem Vůznicí, který se při větší vodě rozléval a vytvářel tak kolem hradu přirozený vodní příkop. Jediná zpráva o hradu je až v soupisu z r. 1686 při převodu křivoklátského panství z hraběte Jana Adolfa ze Schwrzenberka na hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna, místodržitele Království českého, kde je popsán jako „starý a pustý“. Byl to neveliký hrad a podle zbytků kamenných zdí měl dvě části: obdélníkové stavení a čtyřbokou věž,… číst dále
|
Přihlášení |
